Přehled zkoušek pro malá plemena

ZKOUŠKA ZÁKLADNÍHO MINIMA MALÝCH PLEMEN (ZMMP)

Kritéria pro zkoušku ZMMP

• Stáří psa nejméně 12 měsíců.
• Účast na zkoušce nepodmiňuje splnění jiného druhu nebo stupně zkoušky.
• Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou:
  Z = povel zvukový; P = povel posunkový
• Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba povely současně. Oslovení psa jménem je možné vždy před zvukovým povelem.
• Celkem za stopu, poslušnost a speciální cviky: maximální počet 150 bodů. Minimální počet bodů: 105.

Náplň zkoušky ZMMP

STOPA: podle ZM

Stopa vlastní, 150 kroků dlouhá, 15 minut stará, jednou lomená v pravém úhlu, předmět ukončuje stopu. Časový limit pro vypracování stopy je 5 minut.
Maximální počet 50 bodů. Minimální počet bodů: 35.

POSLUŠNOST: podle ZM

• přivolání psa (libovolný ze dvou způsobů): ZP 10 bodů
• ovladatelnost psa na vodítku (střelba): ZP 10 bodů
• sedni-lehni-vstaň (na vodítku u nohy): ZP 10 bodů
• aport volný (předmět psovoda): ZP 10 bodů
• odložení psa (vzdálenost 15 kroků): ZP 10 bodů

Maximální počet 50 bodů. Minimální počet bodů: 35.

SPECIÁLNÍ CVIKY

• rozlišování předmětu psovoda
  první úspěšný pokus: ZP 10 bodů
  druhý úspěšný pokus: ZP 10 bodů
• vyhledání předmětů psovoda – 3 předměty po 5 bodech: ZP 15 bodů
• ovladatelnost psa: ZP 5 bodů
• vyhledání ztraceného předmětu psovoda: ZP 10 bodů

Maximální počet 50 bodů. Minimální počet bodů: 35.

Připomínky k provádění zkoušky ZMMP

STOPA

Stopy se nepokládají v kulturách nebo terénech, které vizuálně prozrazují jejich směr. Předměty, které se pokládají na stopu: musí být z textilu nebo jiného materiálu, který dobře přijímá a drží pachy (nesmí být z kovu a skla); nesmí se svou barvou nápadně odlišovat od terénu a být větší než 100 x 50 x 10 mm. Při zkouškách nelze použít předmětů, které mohou sloužit jako hračka psa. Každý předmět musí mít pach kladeče, který jej má u sebe nejméně 30 minut před kladením stopy; použité předměty již nelze použít v pokračování cviku nebo pro cviky jiných psů. Předměty musí rozhodčí zkontrolovat.

Nášlap stopy se provádí tak, že kladeč na určeném místě, cca 30 vteřin klidně stojí nebo mírně našlapuje, aby pachově zdůraznil začátek stopy. Kolík nebo tabulku označující začátek stopy zabodne do země vlevo.
Ukončení stopy se provádí tak, že po položení posledního předmětu, který stopu ukončuje, pokračuje kladeč v přímém směru ještě přibližně deset kroků, aniž by sled stopy přerušoval.

Rozhodčí, vedoucí zkoušek, pomocník ani pořadatel neodpovídají za neúmyslné porušení stopy zvěří, osobami, povětrnostními případně jinými vlivy. Ve výjimečných případech (narušení stopy v delším úseku) lze provést stopu náhradní.

Psovod se hlásí rozhodčímu se psem již připraveným k zahájení práce. Pokud je pes veden na stopovacím vodítku, je již připnuté na kovový obojek psa nebo na postroj. Jeho délka je bezpodmínečně 10 metrů. Psovod oznamuje způsob jakým pes předměty označuje. Pes musí předměty označovat shodným způsobem, který psovod sdělil rozhodčímu.

Jsou uznávány dva způsoby označování předmětů:
- zvedání, kdy pes může stát, sedět nebo aportovat (kombinace poloh je možná)
- označení, kdy pes může stát, sedět nebo ležet (kombinace poloh je možná)
Kombinace těchto způsobů je chybou.

Pes může stopu vypracovávat:
a) na volno: pes na sobě nemá nic; pes má řetízkový obojek; pes má postroj
b) na stopovacím vodítku: vodítko připnuté na kovový obojek; vodítko připnuté na postroj

Stopa může od nášlapu vést rovně nebo vpravo resp. vlevo, nejvíce ve 45° odklonu. Jakmile pes zachytí počátek stopy, psovod jej vypouští na celou délku stopovacího vodítka a sám psa následuje. Tento odstup je nutno dodržovat v průběhu celé stopy a to i v případě, kdy pes pracuje na volno. Je-li pes na stopovacím vodítku, může jej psovod použít k mírnému přitažení psa a jeho postup zpomalit, jinak jej nelze k usměrňování psa používat. Příležitostné chválení psa resp. opakování povelu „hledej“ nebo „stopa“ není chybou, avšak používání těchto povelů na lomech a v blízkosti předmětů, není dovoleno. Jakmile pes označí nebo zvedne předmět, jde psovod ke psu a zvedne předmět nad hlavu. Po ukončení stopy hlásí psovod rozhodčímu ukončení cviku a odevzdá nalezené předměty. Odvolá-li rozhodčí psa ze stopy, podává psovod hlášení rovněž. Dokončování stopy po odvolání se nepovoluje.

Při posuzování činnosti psa v pachových pracích se hodnotí zájem, snaha, spolehlivost a přesnost. U psovodů se sleduje způsob práce při uvádění a vedení psa.
Rozhodčí ukončí práci psovoda a činnost psa, když: pes sejde ze stopy na vzdálenost více než 10 m nebo se pes po stopě vrací více než 10 m za psovoda; pes sleduje stopu značně nepřesně, bez zájmu či bázlivě; byl překročen časový limit určený pro provedení stopy; psovod se snaží sám podle různých ukazatelů sledovat stopu a ovlivňováním udržuje psa v trase stopy, případně nedodržuje předepsaný odstup od psa, v těchto případech může rozhodčí psovoda jednou napomenout.
Chybami znamenajícími bodové ztráty jsou vybočování, nestejnoměrná nebo nadměrná rychlost sledování stopy, pomalé či nepřesné označování předmětů. Stejně tak postup s vysokým nosem, reakce na zvěř či myši, kálení aj. Ovlivnění psa psovodem k označení předmětu znamená ztrátu bodů za předmět.

OVLADATELNOST

Pokud je pes v přímé blízkosti psovoda, ať již na vodítku nebo volně, má podle požadavku sedět, ležet nebo stát u levé nohy psovoda tak, aby podélná osa jeho těla byla ve směru, kterým stojí psovod. Ve všech polohách musí být rameno psa na úrovni nohou psovoda. Pes zaujímá polohu vůči psovodovi těsně. Vodítko drží psovod v pravé ruce a má být mírně prověšené. Každý cvik začíná a končí základním postojem se psem u levé nohy.

Při umístění psa před psovodem má pes sedět, ležet nebo stát ve vzdálenosti jednoho kroku tak, aby byli psovod se psem čelem proti sobě.

Za pohybu psovoda se pes pohybuje pozorně a radostně současně s psovodem vedle jeho levé nohy tak, aby byl neustále svým pravým ramenem na úrovni myšlené osy mezi koleny psovoda (nesmí zůstávat pozadu ani předbíhat). Pes nesmí psovodovi překážet v pohybu a má jej sledovat těsně. Při vedení psa na vodítku, nesmí být napnuté. Pokud pes pracuje volně, má psovod vodítko ukryté nebo pověšené z levého ramene k pravému boku.

Ovladatelnost psa na vodítku nebo bez vodítka. Cílem cviku je, aby pes sledoval přesně a ukázněně psovoda při chůzi, poklusu, změnách směru pochodu nebo při obratech na místě. Psovod dává psu povel při vykročení, změně směru nebo pohybového rytmu, zastavení a obratech na místě.

Pes zůstává u levé nohy psovoda i při obratech a usedání k noze psovoda. Při obratech čelem vzad a přisedání k noze z předsednutí může pes psovoda obíhat, toto však musí být prováděno ve stejných situacích vždy shodně.

Rozhodčí postupuje tak, aby mohl cviky sledovat v co možná nejmenší vzdálenosti tak, aby nerušil výkon psa, ale mohl posoudit veškeré tiché povely apod.

POLOHY PSA PŘI KLIDU PSOVODA

Cvik ve svém souhrnu sleduje možnost stojícího psovoda, aby povelem usměrnil psa k zaujetí polohy sedni, lehni nebo vstaň. Cvik provádí se psem u nohy na vodítku. Cvik se může prověřit i několikerým provedením každé polohy. Při zaujímání polohy nesmí docházet ke změně stanoviště psa.

APORTOVÁNÍ

Předměty určené k provádění těchto cviků musí být předem umístěny na cvičební ploše. Jako předmětu psovoda při aportování nelze použít hračky nebo část výstroje psa (míček a krátký pešek bez poutka je povolen).

Při volném aportování nutno předmět odhodit do vzdálenosti nejméně 10 kroků. Při odhazování předmětu je pes volný a sedí u levé nohy psovoda. Na povel psovoda vybíhá pes k provedení cviku. Na povel běží pes co nejrychleji a nejkratším směrem pro předmět, pevně ho uchopí a stejnou cestou se vrací s předmětem k psovodovi. Pes usedne těsně před psovoda a zůstává sedět, aniž by předmět pustil nebo jej překusoval. Nemá přijít do fyzického kontaktu se psovodem. Na povel psovoda mu pes odevzdá předmět a zůstává sedět. Na další povel usedá k jeho levé noze. Podání aportu psovi do tlamy před provedením cviku vede k anulování celé bodové hodnoty.

Provedení cviku se dělí do čtyř částí, k jejich předvedení dává pokyn rozhodčí: odhození předmětu, vyslání psa k přinesení předmětu, odebrání předmětu a usednutí psa k noze psovoda.

DLOUHODOBÉ ODLOŽENÍ

Ponechání psa na místě. Účelem cviku je, aby psovod mohl ponechat psa na určeném místě po určitou dobu, aniž by pes místo opustil. Pes po dobu odložení nemá vstávat, sedat si, válet se, štěkat, popolézat nebo popocházet. Pes nesmí určené místo opustit (se ztrátou se tolerují tři kroky). Přitom není chybou poloha vleže na levém či pravém stehně. Umístění psovoda je 15 kroků od psa, psovod stojí čelem ke psu. Rušivými vlivy může být přítomnost jiných osob či jiných psů, kteří provádějí cviky ve vzdálenosti ne kratší než 20 kroků. Psovod nesmí na psa působit a ovlivňovat jej k setrvání na místě. U psa nelze ponechat předmět nebo předměty, které by jej měly na místě zdržet.

Cvik odložení psa se provádí v závěru části poslušnosti. Odložení trvá po dobu, kdy další pes plní cviky poslušnosti téhož typu zkoušky nebo po dobu, odpovídající témuž typu zkoušky. U zkoušky stojí psovod se psem na značce, kde bude provádět odložení do doby než další pes provede přivolání, potom na pokyn rozhodčího psa odkládá a odchází na určenou vzdálenost. Pro odložení dlouhodobé jsou na cvičišti vytyčena dvě místa, zvlášť pro feny a zvlášť pro psy, vzdálenost mezi nimi je 5 kroků.

KLID PŘI STŘELBĚ

Střelba se provádí při cviku ovladatelnost na vodítku a při dlouhodobém odložení. Ráže použité pistole je stanovena v rozmezí 6 – 9 mm. Klid psa při střelbě (hluku) se hodnotí po celou dobu trvání zkoušky. To znamená, že se hodnotí chování psa i k hlukům, které vyplývají z provozu nebo z prostředí (střílení motorů z výfuku, hluk letadla apod.) Pes má být po výstřelu klidný a nesmí se dát rušit v požadované činnosti. Pokud pes po výstřelu projeví bázlivost nebo agresivitu, která mu nedovoluje plnit úkoly, nutno jej ze zkoušky odvolat. Dílčí bodové ztráty při střelbě se udělují u cviku, kde se projevily.

PŘESUNY MEZI JEDNOTLIVÝMI CVIKY

Přesuny mezi jednotlivými cviky se provádí na vodítku. Vyžaduje se přesné provedení ovladatelnosti, případné bodové ztráty se uplatní u navazujícího cviku.

ROZLIŠOVÁNÍ

Povel ZP „PŘINES“. Cvik se nemusí provádět ihned po skončení stopy. Velikost předmětů je maximálně 10 x 10 x 2 cm. Předměty musí být z materiálu, který dobře pohlcuje pach (textil, filc). Předměty psovoda a pomocníka se nesmí od sebe výrazně odlišovat. Terén na rozlišení musí být přehledný tak, aby pes nemusel předměty hledat.

Cvik se provádí tak, že ve dvou řadách vzdálených od sebe 10 kroků (jedna řada je kolmá ke směru vyslání a druhá řada je souběžná se směrem vyslání, jsou položeny dvě skupiny předmětů. Psovod vysílá psa z určeného místa, tj.ze vzdálenosti 5-ti kroků od každé skupiny předmětů. Před vysláním musí dát psovod psu nasumovat pach kontrolního předmětu z igelitového sáčku. Toto provádí, i když se jedná o rozlišení vlastního předmětu.
Předměty jsou položeny v řadě ve vzdálenosti cca 70–ti cm od sebe. Provádí se dva pokusy, přičemž při druhém pokusu se mění položení předmětů pomocníků a psovoda. Pořadí položení předmětů určí rozhodčí. Předmět, který pes při rozlišování zvedl, nesmí být již použit. Při pokládání předmětů je třeba, aby pomocníci i psovod šli na určené místo a zpět tak, aby prostor mezi vysíláním psa a řadami zůstal nepošlapaný.

Provádí se rozlišení předmětu psovoda od dvou cizích předmětů dvou pomocníků. Psovod odloží psa do úkrytu a podle pokynů rozhodčího odejde položit svoje předměty. Při odevzdávání předmětu nemusí pes sedět.

Za rozlišování předmětů může pes získat 2x 10 bodů. Za zájem prověřování 2 body; rozlišení 6 bodů; přinášení 2 body. Možné ztráty: Pes neprověřuje předměty až -2 body; nerozliší správný předmět až -6 bodů; nepřináší předmět až k psovodovi až -2 body; pes uchopí špatný předmět a zase jej pustí až -2 body; nerozliší správný předmět, ale se zájmem hledá a prověřuje, může získat body za prověřování až 2 body. Pes, který správně rozliší, ale předmět nepřináší, může získat až 6 bodů za rozlišení + body za hledání a prověřování, ztrácí však body za přinesení (-2), může získat až 8 bodů. Pes, který špatně rozliší, přinese špatný předmět, ztrácí body za rozlišení i přinášení (-8 bodů).

VYHLEDÁNÍ PŘEDMĚTŮ

Povel ZP „HLEDEJ APORT“ a ukázání pravou rukou směrem k předmětu. Čas na vypracování je 5 minut. Vyhledávání se provádí v prostoru 20 x 30 kroků. V polovině vzdálenosti 20-ti kroků je vedena osa postupu, na které se pohybuje psovod se psem. Na pokyn rozhodčího se zastaví, přidrží psa za obojek a odhodí předmět do vzdálenosti
asi 10-ti kroků. Na další pokyn rozhodčího (po 5-ti sekundách) vysílá psa pro předmět. Pes musí předmět v co nejkratší době najít a nejkratší cestou přinést k psovodovi. Při odevzdání předmětu nemusí pes sedět. Další předměty odhazuje psovod na pokyn rozhodčího po 10-ti krocích a to střídavě na levou a pravou stranu.
Terén pro vyhledání musí být tak nepřehledný, aby předměty po odhození nebyly vidět a pes byl nucen předměty hledat. Velikost předmětů je maximálně 10 x 10 x 2 cm., přičemž jeden předmět musí být dřevěný. Předměty se nesmí svou barvou výrazně odlišovat od terénu. Jako předmětu se nesmí používat hračky nebo výstroj psa.

Rozhodčí by měl i ve zkoušce dát psovodovi možnost nechat psa nasumovat pach předmětu z igelitového sáčku před vysláním, požádá-li o to. Jedná se sice o vlastní předměty, ale v návaznosti na další zkoušky, by toto mělo byt umožněno přesto, že to ZŘ nepředpisuje. Prostor pro vyhledání předmětů nemusí být pachově čistý, ale neměli by se v něm nacházet jiné předměty.

Rozdělit 1 předmět do 5-ti bodů: intenzivní hledání 1 bod; nalezení předmětu 3 body; přinášení 1 bod.
Pes intenzivně hledá, ale předmět nenachází, může získat až 1 bod. Pes hledá a najde předmět, ale nepřináší, může získat až 4 body. Pokud pes nemůže najít předmět, ale se zájmem hledá a je nebezpečí, že nestihne ostatní
předměty v časovém limitu, může jej psovod po dohodě s rozhodčím odvolat a pokračovat na další předmět. Zbývá-li ještě čas z limitu po přinesení dalších předmětů, je možné se k nenalezenému předmětu ještě vrátit.
5 bodů na ovladatelnost ponechat na celý cvik, srážky podle celkové ovladatelnosti v tomto cviku – opakování povelů, neochota při zavolání, neklid při odhazování předmětů atd.

VYHLEDÁNÍ ZTRACENÉHO PŘEDMĚTU

Povel ZP „HLEDEJ APORT“. Psovod se psem vyjde určeným směrem. Na pokyn rozhodčího upustí připravený předmět tak, aby to pes neviděl. Na pokyn rozhodčího se po 30-ti krocích zastaví. Na další pokyn rozhodčího dá psovod psu nasumovat pach kontrolního předmětu z igelitového sáčku a vzápětí vyšle psa k najití a přinesení ztraceného předmětu. Pes musí dojít ke ztracenému předmětu, tento uchopit a nejkratší cestou se rychle
vrátit ke psovodovi. Při odevzdání předmětu nemusí pes sedět.

Cvik se provádí na vzdálenost 30-ti kroků, přičemž čas na přinesení předmětu jsou 2 minuty. Terén pro vyhledávání ztraceného předmětu nesmí být pošlapán. Pes se vysílá pro předmět ihned po ujití dané vzdálenosti. Velikost předmětu je maximálně 10 x 10 x 2 cm. Předmět se nesmí výrazně odlišovat barvou od terénu a nesmí se jednat o hračku nebo výstroj psa.

Za vyhledání ztraceného předmětu může pes získat celkem 10 bodů: za hledání 2 body; za nalezení 6 bodů; za přinesení 2 body. Pes intenzivně hledá, ale předmět nenachází, může získat až 2 body; pes předmět nalezne, ale nepřináší, může získat až 6 bodů + body za hledání.

ZKOUŠKA MALÝCH PLEMEN PRVNÍHO STUPNĚ (ZMP 1)

Kritéria pro zkoušku ZMP 1

• Stáří psa nejméně 14 měsíců.
• Účast na zkoušce nepodmiňuje úspěšné splnění jiného druhu nebo stupně zkoušky.
• Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou:
  Z = povel zvukový; P = povel posunkový
• Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba povely současně. Oslovení psa jménem před povelem je možné pouze u cviků, u kterých zkušební řád předepisuje nebo povoluje zvukový povel a to pouze jednou před zahájením cviku.
• Celkem za stopu, poslušnost a speciální cviky: maximální počet 300 bodů. Minimální počet bodů: 210.

Náplň zkoušky ZMP 1

STOPA: podle ZVV 1

Stopa vlastní, nejméně 350 kroků dlouhá, 30 minut stará, dvakrát lomená v pravém úhlu, jeden předmět na stopě, druhý předmět stopu ukončuje. Časový limit pro vypracování stopy je 10 minut.
Maximální počet 100 bodů. Minimální počet bodů: 70.

POSLUŠNOST: podle ZVV 1

• přivolání psa za pochodu k noze: ZP 10 bodů
• ovladatelnost psa na vodítku: ZP 10 bodů
• sedni-lehni-vstaň (na vodítku u nohy): ZP 10 bodů
• za pochodu odložení vleže (střelba): ZP 10 bodů
• štěkání psa (pes sedí u nohy na vodítku): ZP 10 bodů
• aport volný (činka psovoda bez určení váhy): ZP 10 bodů
• skok vysoký (40 cm): ZP 10 bodů
• skok šplhem (160 cm, jedním směrem): ZP 10 bodů
• kladiná nízká (jedním směrem): ZP 10 bodů
• odložení psa (25 kroků): ZP 10 bodů

Maximální počet 100 bodů. Minimální počet bodů: 70.

SPECIÁLNÍ CVIKY

• rozlišování předmětu psovoda
  první úspěšný pokus: ZP 15 bodů
  druhý úspěšný pokus: ZP 15 bodů
• vyhledání předmětů psovoda: 3 předměty po 8 bodech: ZP 24 bodů
• ovladatelnost psa: ZP 6 bodů
• vyhledání ztraceného předmětu psovoda: ZP 20 bodů
• vyhledání osoby:
  průzkum terénu (40 x 50 kroků, 2 zástěny): ZP 10 bodů
  vyštěkání pomocníka: 10 bodů

Maximální počet 100 bodů. Minimální počet bodů: 70.

Připomínky k provádění zkoušky ZMP 1

STOPA

Stopy se nepokládají v kulturách nebo terénech, které vizuálně prozrazují jejich směr. Předměty, které se pokládají na stopu: musí být z textilu nebo jiného materiálu, který dobře přijímá a drží pachy (nesmí být z kovu a skla); nesmí se svou barvou nápadně odlišovat od terénu a být větší než 100 x 50 x 10 mm. Při zkouškách nelze použít předmětů, které mohou sloužit jako hračka psa. Každý předmět musí mít pach kladeče, který jej má u sebe nejméně 30 minut před kladením stopy; použité předměty již nelze použít v pokračování cviku nebo pro cviky jiných psů. Předměty musí rozhodčí zkontrolovat.

Nášlap stopy se provádí tak, že kladeč na určeném místě, cca 30 vteřin klidně stojí nebo mírně našlapuje, aby pachově zdůraznil začátek stopy. Kolík nebo tabulku označující začátek stopy zabodne do země vlevo.
Ukončení stopy se provádí tak, že po položení posledního předmětu, který stopu ukončuje, pokračuje kladeč v přímém směru ještě přibližně deset kroků, aniž by sled stopy přerušoval.

Rozhodčí, vedoucí zkoušek, pomocník ani pořadatel neodpovídají za neúmyslné porušení stopy zvěří, osobami, povětrnostními případně jinými vlivy. Ve výjimečných případech (narušení stopy v delším úseku) lze provést stopu náhradní.

Psovod se hlásí rozhodčímu se psem již připraveným k zahájení práce. Pokud je pes veden na stopovacím vodítku, je již připnuté na kovový obojek psa nebo na postroj. Jeho délka je bezpodmínečně 10 metrů. Psovod oznamuje způsob jakým pes předměty označuje. Pes musí předměty označovat shodným způsobem, který psovod sdělil rozhodčímu.

Jsou uznávány dva způsoby označování předmětů:
- zvedání, kdy pes může stát, sedět nebo aportovat (kombinace poloh je možná)
- označení, kdy pes může stát, sedět nebo ležet (kombinace poloh je možná)
Kombinace těchto způsobů je chybou.

Pes může stopu vypracovávat:
a) na volno: pes na sobě nemá nic; pes má řetízkový obojek; pes má postroj
b) na stopovacím vodítku: vodítko připnuté na kovový obojek; vodítko připnuté na postroj

Stopa může od nášlapu vést rovně nebo vpravo resp. vlevo, nejvíce ve 45° odklonu. Jakmile pes zachytí počátek stopy, psovod jej vypouští na celou délku stopovacího vodítka a sám psa následuje. Tento odstup je nutno dodržovat v průběhu celé stopy a to i v případě, kdy pes pracuje na volno. Je-li pes na stopovacím vodítku, může jej psovod použít k mírnému přitažení psa a jeho postup zpomalit, jinak jej nelze k usměrňování psa používat. Příležitostné chválení psa resp. opakování povelu „hledej“ nebo „stopa“ není chybou, avšak používání těchto povelů na lomech a v blízkosti předmětů, není dovoleno. Jakmile pes označí nebo zvedne předmět, jde psovod ke psu a zvedne předmět nad hlavu. Po ukončení stopy hlásí psovod rozhodčímu ukončení cviku a odevzdá nalezené předměty. Odvolá-li rozhodčí psa ze stopy, podává psovod hlášení rovněž. Dokončování stopy po odvolání se nepovoluje.

Při posuzování činnosti psa v pachových pracích se hodnotí zájem, snaha, spolehlivost a přesnost. U psovodů se sleduje způsob práce při uvádění a vedení psa.
Rozhodčí ukončí práci psovoda a činnost psa, když: pes sejde ze stopy na vzdálenost více než 10 m nebo se pes po stopě vrací více než 10 m za psovoda; pes sleduje stopu značně nepřesně, bez zájmu či bázlivě; byl překročen časový limit určený pro provedení stopy; psovod se snaží sám podle různých ukazatelů sledovat stopu a ovlivňováním udržuje psa v trase stopy, případně nedodržuje předepsaný odstup od psa, v těchto případech může rozhodčí psovoda jednou napomenout.
Chybami znamenajícími bodové ztráty jsou vybočování, nestejnoměrná nebo nadměrná rychlost sledování stopy, pomalé či nepřesné označování předmětů. Stejně tak postup s vysokým nosem, reakce na zvěř či myši, kálení aj. Ovlivnění psa psovodem k označení předmětu znamená ztrátu bodů za předmět.

OVLADATELNOST

Pokud je pes v přímé blízkosti psovoda, ať již na vodítku nebo volně, má podle požadavku sedět, ležet nebo stát u levé nohy psovoda tak, aby podélná osa jeho těla byla ve směru, kterým stojí psovod. Ve všech polohách musí být rameno psa na úrovni nohou psovoda. Pes zaujímá polohu vůči psovodovi těsně. Vodítko drží psovod v pravé ruce a má být mírně prověšené. Každý cvik začíná a končí základním postojem se psem u levé nohy.

Za pohybu psovoda se pes pohybuje pozorně a radostně současně s psovodem vedle jeho levé nohy tak, aby byl neustále svým pravým ramenem na úrovni myšlené osy mezi koleny psovoda (nesmí zůstávat pozadu ani předbíhat). Pes nesmí psovodovi překážet v pohybu a má jej sledovat těsně. Při vedení psa na vodítku, nesmí být napnuté. Pokud pes pracuje volně, má psovod vodítko ukryté nebo pověšené z levého ramene k pravému boku.

Ovladatelnost psa na vodítku nebo bez vodítka. Cílem cviku je, aby pes sledoval přesně a ukázněně psovoda při chůzi, poklusu, změnách směru pochodu nebo při obratech na místě. Psovod dává psu povel při vykročení, změně směru nebo pohybového rytmu, zastavení a obratech na místě.

Pes zůstává u levé nohy psovoda i při obratech a usedání k noze psovoda. Při obratech čelem vzad a přisedání k noze z předsednutí může pes psovoda obíhat, toto však musí být prováděno ve stejných situacích vždy shodně.

Rozhodčí postupuje tak, aby mohl cviky sledovat v co možná nejmenší vzdálenosti tak, aby nerušil výkon psa, ale mohl posoudit veškeré tiché povely apod.

POLOHY PSA PŘI KLIDU PSOVODA

Cvik ve svém souhrnu sleduje možnost stojícího psovoda, aby povelem usměrnil psa k zaujetí polohy sedni, lehni nebo vstaň. Cvik provádí se psem u nohy na vodítku. Cvik se může prověřit i několikerým provedením každé polohy. Při zaujímání polohy nesmí docházet ke změně stanoviště psa.

POLOHY PSA PŘI POHYBU PSOVODA

Cvik sleduje usměrnění psa povelem do určité polohy za pochodu a setrvání v ní až do ukončení cviku, to je do příchodu psovoda ke psu. Odložení psa (krátkodobé) se provádí do polohy lehni. Psovod při provádění cviku se nesmí zastavovat nebo se ohlížet na psa, zda tento úkol splnil či nikoli, musí pokračovat v určeném směru a pohybovém rytmu. Pes musí polohy zaujímat okamžitě, rychle a přesně. Povel k zaujetí polohy dává psovod na pokyn rozhodčího přibližně po 10 krocích chůze, psovod se zastavuje na pokyn rozhodčího ve vzdálenosti přibližně 30 kroků. Zde se jednou vystřelí.

APORTOVÁNÍ

Předměty určené k provádění těchto cviků musí být předem umístěny na cvičební ploše. Jako předmětu psovoda při aportování nelze použít hračky nebo část výstroje psa (míček a krátký pešek bez poutka je povolen).

Při volném aportování nutno předmět odhodit do vzdálenosti nejméně 10 kroků. Při odhazování předmětu je pes volný a sedí u levé nohy psovoda. Na povel psovoda vybíhá pes k provedení cviku. Na povel běží pes co nejrychleji a nejkratším směrem pro předmět, pevně ho uchopí a stejnou cestou se vrací s předmětem k psovodovi. Pes usedne těsně před psovoda a zůstává sedět, aniž by předmět pustil nebo jej překusoval. Nemá přijít do fyzického kontaktu se psovodem. Na povel psovoda mu pes odevzdá předmět a zůstává sedět. Na další povel usedá k jeho levé noze. Podání aportu psovi do tlamy před provedením cviku vede k anulování celé bodové hodnoty.

Provedení cviku se dělí do čtyř částí, k jejich předvedení dává pokyn rozhodčí: odhození předmětu, vyslání psa k přinesení předmětu, odebrání předmětu a usednutí psa k noze psovoda.

ŠTĚKÁNÍ NA POVEL

Podnětem pro štěkání psa při cvicích poslušnosti musí být pouze povel psovoda. Na daný povel musí pes nejméně 3x výrazně zaštěkat. Při štěkání nesmí pes měnit svoji základní polohu.

SKOK VYSOKÝ

Skok vysoký. Výška je 40 cm. Pes překonává překážku skokem. Při přeskoku se nesmí překážky dotýkat. Překážku tvoří plná, pevná stěna či pevný živý plot (povolená překážka IPO).

Při provádění skoku se vzdálenost psovoda a psa od překážky nestanovuje, ponechává se na úvaze psovoda. Způsob, jakým má pes překážku překonat, určuje již sám odstup psovoda od překážky při skoku.
Na pokyn rozhodčího dá psovod povel k překonání překážky. Jakmile pes překážku překoná, dává psovod psu povel ke zpětnému překonání překážky, případně současně obejde překážku a za pochodu přivolá psa k noze.
Při skuku stojí psovod na místě a nepomáhá psu rozběhem ani jinak.

SKOK ŠPLHEM

Překážku pro šplh tvoří dvě stěny dlouhé 1,9 m a široké 1,5 m, nahoře spojené a na zemi rozevřené tak, že kolmá výška je 160 cm). Na stěnách jsou v horní polovině umístěny tři stoupací latě ve vzdálenosti 20, 45, 45 cm od sebe.

Při provádění šplhu se vzdálenost psovoda a psa od překážky nestanovuje, ponechává se na úvaze psovoda. Způsob, jakým má pes překážku překonat, určuje již sám odstup psovoda od překážky při šplhu.
Na pokyn rozhodčího dá psovod povel k překonání překážky. Jakmile pes překážku překoná, dává psovod psu povel ke zpětnému překonání překážky, případně současně obejde překážku a za pochodu přivolá psa k noze.
Při šplhu stojí psovod na místě a nepomáhá psu rozběhem ani jinak.

KLADINA

Kladina nízká, širokou 30 cm, 500 cm dlouhou, ve výši 1 m nad zemí, kladina má na obou koncích náběhová prkna, 350 cm dlouhá. Před začátkem cviku stojí psovod s volným psem u nohy v libovolné vzdálenosti před patou náběhového prkna. Na pokyn rozhodčího dává psu povel k překonání překážky. Pes při překonávání překážky musí postupovat klidně a přesně. Nemá z kladiny nebo náběhového prkna seskakovat. Psovod jde po vyslání psa podél překážky a po ukončení cviku, přivolá psa za pochodu, k noze.

DLOUHODOBÉ ODLOŽENÍ

Ponechání psa na místě. Účelem cviku je, aby psovod mohl ponechat psa na určeném místě po určitou dobu, aniž by pes místo opustil. Pes po dobu odložení nemá vstávat, sedat si, válet se, štěkat, popolézat nebo popocházet. Pes nesmí určené místo opustit (se ztrátou se tolerují tři kroky). Přitom není chybou poloha vleže na levém či pravém stehně. Umístění psovoda je 15 kroků od psa, psovod stojí čelem ke psu. Rušivými vlivy může být přítomnost jiných osob či jiných psů, kteří provádějí cviky ve vzdálenosti ne kratší než 20 kroků. Psovod nesmí na psa působit a ovlivňovat jej k setrvání na místě. U psa nelze ponechat předmět nebo předměty, které by jej měly na místě zdržet.

Cvik odložení psa se provádí v závěru části poslušnosti. Odložení trvá po dobu, kdy další pes plní cviky poslušnosti téhož typu zkoušky nebo po dobu, odpovídající témuž typu zkoušky. U zkoušky stojí psovod se psem na značce, kde bude provádět odložení do doby než další pes provede přivolání, potom na pokyn rozhodčího psa odkládá a odchází na určenou vzdálenost. Pro odložení dlouhodobé jsou na cvičišti vytyčena dvě místa, zvlášť pro feny a zvlášť pro psy, vzdálenost mezi nimi je 5 kroků.

KLID PŘI STŘELBĚ

Střelba se provádí při cviku ovladatelnost na vodítku a při dlouhodobém odložení. Ráže použité pistole je stanovena v rozmezí 6 – 9 mm. Klid psa při střelbě (hluku) se hodnotí po celou dobu trvání zkoušky. To znamená, že se hodnotí chování psa i k hlukům, které vyplývají z provozu nebo z prostředí (střílení motorů z výfuku, hluk letadla apod.) Pes má být po výstřelu klidný a nesmí se dát rušit v požadované činnosti. Pokud pes po výstřelu projeví bázlivost nebo agresivitu, která mu nedovoluje plnit úkoly, nutno jej ze zkoušky odvolat. Dílčí bodové ztráty při střelbě se udělují u cviku, kde se projevily.

PŘESUNY MEZI JEDNOTLIVÝMI CVIKY

Přesuny mezi jednotlivými cviky se provádí na vodítku. Vyžaduje se přesné provedení ovladatelnosti, případné bodové ztráty se uplatní u navazujícího cviku.

ROZLIŠOVÁNÍ

Povel ZP „PŘINES“. Cvik se nemusí provádět ihned po skončení stopy. Velikost předmětů je 10 x 5 x 1 cm.Předměty musí být z materiálu, který dobře pohlcuje pach (textil, filc). Předměty psovoda a pomocníků se nesmí od sebe výrazně odlišovat. Terén na rozlišení musí být přehledný tak, aby pes nemusel předměty hledat.

Cvik se provádí tak, že ve dvou řadách vzdálených od sebe 10 kroků (jedna řada je kolmá ke směru vyslání a druhá řada je souběžná se směrem vyslání), jsou položeny dvě skupiny předmětů. Psovod vysílá psa z určeného místa, tj.ze vzdálenosti 5-ti kroků od každé skupiny předmětů. Před vysláním musí dát psovod psu nasumovat pach kontrolního předmětu z igelitového sáčku. Toto provádí, i když se jedná o rozlišení vlastního předmětu.
Předměty jsou položeny v řadě ve vzdálenosti cca 70–ti cm od sebe.

Provádí se dva pokusy, přičemž při druhém pokusu se mění položení předmětů pomocníků a psovoda. Pořadí
položení předmětů určí rozhodčí. Předmět, který pes při rozlišování zvedl, nesmí být již použit. Při pokládání předmětů je třeba, aby pomocníci a psovod šli na určené místo a zpět tak, aby prostor mezi vysíláním psa a řadami zůstal nepošlapaný. Provádí se rozlišení předmětu psovoda od čtyř cizích předmětů čtyř pomocníků. Psovod odloží psa do úkrytu a podle pokynu rozhodčího odejde položit svoje předměty. Oba pokusy se připravují současně. Při odevzdávání předmětů musí pes sedět.

Za rozlišení předmětu může pes získat až 15 bodů: za zájem ověřování 5 bodů; za rozlišení 5 bodů a za přinášení 5 bodů. Pes se zájmem hledá a prověřuje předměty v řadě, avšak předmět nerozliší, může získat až 3 body. Pes, který předmět rozliší, ale nepřináší, může získat až 5 bodů za rozlišení + body za hledání a prověřování, ztrácí však body za přinášení. Pes, který přinese špatný předmět, ztrácí body za rozlišení a přinášení; pes se při rozlišení venčí -5 bodů; pes zvedá špatný předmět a opět pouští -3 body; pes si s předmětem hraje až -3 body; pes s předmětem nepředsedá -3 body.

VYHLEDÁNÍ PŘEDMĚTŮ

Povel ZP „HLEDEJ APORT“. Ukázání pravou nebo levou rukou do prohledávaného prostoru. Časový limit je 5 minut, přičemž čas se počítá od povelu psovoda k započetí cviku.

Na místě určeném pro vyhledávání předmětů (na ploše 20 x 20 kroků) rozhodí psovod dle pokynu rozhodčího tři vlastní předměty. Psovod nesmí vstoupit do vyhrazeného prostoru. Předměty jsou o velikosti 10 x 5 x 1 cm. Jeden je z textilu, druhý ze dřeva a třetí předmět z kůže. Pro každého psa musí být vytýčen vlastní prostor pro vyhledání. Základna, kde se může psovod pohybovat bude určena rozhodčím. Pro lepší odhazování předmětů je možné lehké předměty opatřit malým závažíčkem, to však musí být pevně přiděláno. Prostor pro vyhledání nemusí být pachově čistý, ale neměli by se v něm nacházet jiné předměty.

Terén pro vyhledání musí být takový, aby předměty nebyly vidět a pes byl nucen předměty hledat. Při rozmístění předmětů ve vytýčeném prostoru musí být přezkušovaný pes v úkrytu.
V průběhu cviku může psovod oslovovat psa jménem, chválit a dalšími povely „Vpřed“, „Zpět“ a ukazováním pravé ruky navádět psa ve vytýčeném prostoru. Před započetím cviku a po každém přineseném aportu může dát psovod psu nasumovat z igelitového sáčku pach z kontrolního předmětu.

Po nalezení předmětu se musí pes s předmětem rychle a nejkratší cestou vrátit ke psovodovi a zde odevzdat předmět v sedě.

Za vyhledání předmětů (3×8)24 + 6 bodů: za vyhledání, zájem, intenzitu 3 body; za nalezení a přinesení 5 bodů; pokud pes intenzivně a se zájmem hledá předmět může získat až 3 body za hledání; pokud pes předmět nalezne, ale nepřinese -5 bodů. Chyby při odevzdání postihovat u každého předmětu. Celkovou nekázeň, neovladatelnost, slabý zájem, atd. postihovat z 6 bodů na ovladatelnost. Pomalý příchod s předmětem až -2 body. Hraní si s předmětem až -2 body; nepředsednutí při odevzdání až -3 body; pouštění předmětu při přinášení a další uchopení až -3 body.

VYHLEDÁNÍ ZTRACENÉHO PŘEDMĚTU

Povel ZP „HLEDEJ APORT“. Psovod se psem na vodítku a rozhodčí vyjdou určeným směrem. Na pokyn rozhodčího upustí připravený předmět tak, aby to pes neviděl. Na pokyn rozhodčího se po cca. 50-ti krocích zastaví. Na další pokyn rozhodčího dá psovod psu nasumovat pach kontrolního předmětu z igelitového sáčku a vzápětí vyšle psa k nalezení a přinesení ztraceného předmětu. Pes musí dojít ke ztracenému předmětu, tento uchopit a
nejkratší cestou se rychle vrátit ke psovodovi. Při odevzdání předmětu musí pes sedět.

Cvik se provádí na vzdálenost 50-ti kroků, přičemž čas na přinesení předmětu jsou 3 minuty. Terén pro vyhledávání ztraceného předmětu nesmí být pošlapán. Pes se vysílá pro předmět ihned po ujití dané vzdálenosti. Jako předmět musí být použita peněženka o velikosti max. 10 x 10 cm nebo klíče v klíčence. Předmět se nesmí výrazně odlišovat barvou od terénu.

Za hledání 5 bodů. Nalezení a přinesení 15 bodů. Pes,který intenzivně se zájmem hledá ztracený předmět může získat až 5 bodů; pes, který předmět najde, ale nepřinese, ztrácí 15 bodů. Chyby v přinášení, hraní si s předmětem, pouštění předmětu, atd. postihovat z 15 bodů na nalezení a přinášení. Pes si hraje s předmětem až -5 bodů; neochotně přináší až -5 bodů; nepředsedá při odevzdání až -5 bodů.

VYHLEDÁNÍ OSOBY

Povel ZP „REVÍR KE MNĚ K NOZE“ . Pomocník v maketě nebo volném terénu sedí a je bez ochranného rukávu. Provádí se buď v přírodním terénu, a to v prostoru 40 x 50 kroků nebo na cvičišti na makety umístěné v prostoru 80 x 100 kroků ( minimální povolený prostor je 60 x 80 kroků). Vždy je rozmístěno 6 maket.

V přírodním terénu:
Psovod i s rozhodčím stojí na začátku prohledávaného prostoru, na pokyn rozhodčího vysílá psovod psa na průzkum a sám prochází středem prohledávaného prostoru následován rozhodčím. Vzdálí-li se pes dostatečně do
požadovaného směru, je psovodem přivolán a vyslán do protějšího směru, tímto způsobem postupuje psovod až do nalezení hledané osoby. V okamžiku, kdy pes začne vyštěkávat se psovod zastavuje a dále pokračuje až na pokyn rozhodčího.

V přírodním terénu hodnotit zájem psa o nalezení osoby a dostatečné odbíhání od psovoda do určeného směru.
Ovladatelnost: zda pes okamžitě reaguje na zavolání při návratu z vyslaného směru. Slabý zájem o nalezení osoby až -5 bodů; mělký revír (podle hloubky) až -5 bodů; nekázeň až -2 body; povel navíc až -2 body.

V prostoru s maketami:
Psovod uvolní psa z vodítka a se psem u nohy na začátku revíru vyčká pokynu rozhodčího a pak prochází středem mezi maketami až na úroveň 5. makety. Na další pokyn rozhodčího vysílá psa na 5. maketu a pokračuje v chůzi
středem prostoru. Po oběhnutí makety psem může psa přivolat a přímo jej vysílá na protější maketu. Po vyslání psa na maketu, ve které je ukrytý pomocník se psovod zastavuje a nechává psa pracovat samostatně. Teprve na pokyn rozhodčího přichází ke psu a na další pokyn jej odvolává. Rozhodčí v tomto případě stojí u makety ve které je ukrytý pomocník (vždy 6. maketa).

Neoběhnutí 1 makety až -5 bodů; netěsné obíhání až -3 body; neovladatelnost až -3 body; špatná orientace až -3 body; povel navíc až -2 body.

Označení nalezené osoby:

Ihned po nalezení osoby má pes tento nález oznámit štěkotem. Štěkání má být intenzivní, vytrvalé a pozorné směrem k nalezené osobě. Nesmí však být příliš agresivní a nesmí být kontaktní. Je lhostejné zda pes zaujme při štěkání nějakou polohu, nesmí se však od nalezené osoby vzdalovat a odvracet svou pozornost. Po odvolání má okamžitě a ochotně reagovat na povel a rychle se přiřadit k noze psovoda. Pomocník v maketě sedí a chová se ke psu netečně. Je chráněn ochranným oděvem (figurantské kalhoty a vesta), avšak bez ochranného rukávu.

Opožděný začátek štěkání -1 až -3 body; nepozorné vyštěkání -1 až -3 body; příliš agresivní štěkání -1 až -3 body; málo intenzivní štěkání -1 až -3 body; příliš kontaktní vyštěkání až -3 body.

Chyby: pes nalezenou osobu napadne – diskvalifikace; od nalezené osoby odchází dále než 10 kroků – 0 bodů; od nalezené osoby odchází, ale vrací se 5 bodů.

ZKOUŠKA MALÝCH PLEMEN DRUHÉHO STUPNĚ (ZMP 2)

Kritéria pro zkoušku ZMP 2

• Stáří psa nejméně 16 měsíců.
• Účast na zkoušce podmiňuje úspěšné splnění zkoušky ZMP 1.
• Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou:
  Z = povel zvukový; P = povel posunkový
• Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba povely současně.
• Celkem za stopu, poslušnost a speciální cviky: maximální počet 300 bodů. Minimální počet bodů: 210.

Náplň zkoušky ZMP 2

STOPA: podle ZVV 2

Stopa cizí, nejméně 500 krokům dlouhá, min.1 hodinu stará, dvakrát lomená v pravém úhlu, jeden předmět na stopě, druhý předmět stopu ukončuje. Časový limit pro vypracování stopy je 15 minut.
Maximální počet 100 bodů. Minimální počet bodů: 70.

POSLUŠNOST: podle ZVV 2

• ovladatelnost psa bez vodítka: Z 10 bodů
• sedni-lehni-vstaň (1 krok před psovodem): Z 10 bodů
• za pochodu odložení vstoje: Z 10 bodů
• štěkání psa (pes stojí 1 krok před psovodem): Z 10 bodů
• plížení psa u nohy psovoda (10 kroků): Z 10 bodů
• aport skokem (40 cm, činka psovoda bez udání váhy, střelba): Z 10 bodů
• kladina nízká (jedním směrem): Z 10 bodů
• vysílání psa (30 kroků): Z 10 bodů
• přivolání z vysílačky (pes sedá před psovoda): ZP 10 bodů
• odložení psa (50 kroků): Z 10 bodů

Maximální počet 100 bodů. Minimální počet bodů: 70.

SPECIÁLNÍ CVIKY

• rozlišování cizího předmětu
  první úspěšný pokus: ZP 15 bodů
  druhý úspěšný pokus: ZP 15 bodů
• vyhledání cizích předmětů: 3 předměty po 8 bodech: ZP 24 bodů
• ovladatelnost psa: ZP 6 bodů
• vyhledání ztraceného předmětu pomocníka: ZP 20 bodů
• vyhledání osoby:
  průzkum terénu (60 x 100 kroků, 4 zástěny): ZP 10 bodů
  vyštěkání pomocníka: 10 bodů

Maximální počet 100 bodů. Minimální počet bodů: 70.

Připomínky k provádění zkoušky ZMP 2

STOPA

Stopy se nepokládají v kulturách nebo terénech, které vizuálně prozrazují jejich směr. Předměty, které se pokládají na stopu: musí být z textilu nebo jiného materiálu, který dobře přijímá a drží pachy (nesmí být z kovu a skla); nesmí se svou barvou nápadně odlišovat od terénu a být větší než 100 x 50 x 10 mm. Při zkouškách nelze použít předmětů, které mohou sloužit jako hračka psa. Každý předmět musí mít pach kladeče, který jej má u sebe nejméně 30 minut před kladením stopy; použité předměty již nelze použít v pokračování cviku nebo pro cviky jiných psů. Předměty musí rozhodčí zkontrolovat.

Nášlap stopy se provádí tak, že kladeč na určeném místě, cca 30 vteřin klidně stojí nebo mírně našlapuje, aby pachově zdůraznil začátek stopy. Kolík nebo tabulku označující začátek stopy zabodne do země vlevo.
Ukončení stopy se provádí tak, že po položení posledního předmětu, který stopu ukončuje, pokračuje kladeč v přímém směru ještě přibližně deset kroků, aniž by sled stopy přerušoval.

Rozhodčí, vedoucí zkoušek, pomocník ani pořadatel neodpovídají za neúmyslné porušení stopy zvěří, osobami, povětrnostními případně jinými vlivy. Ve výjimečných případech (narušení stopy v delším úseku) lze provést stopu náhradní.

Psovod se hlásí rozhodčímu se psem již připraveným k zahájení práce. Pokud je pes veden na stopovacím vodítku, je již připnuté na kovový obojek psa nebo na postroj. Jeho délka je bezpodmínečně 10 metrů. Psovod oznamuje způsob jakým pes předměty označuje. Pes musí předměty označovat shodným způsobem, který psovod sdělil rozhodčímu.

Jsou uznávány dva způsoby označování předmětů:
- zvedání, kdy pes může stát, sedět nebo aportovat (kombinace poloh je možná)
- označení, kdy pes může stát, sedět nebo ležet (kombinace poloh je možná)
Kombinace těchto způsobů je chybou.

Pes může stopu vypracovávat:
a) na volno: pes na sobě nemá nic; pes má řetízkový obojek; pes má postroj
b) na stopovacím vodítku: vodítko připnuté na kovový obojek; vodítko připnuté na postroj

Stopa může od nášlapu vést rovně nebo vpravo resp. vlevo, nejvíce ve 45° odklonu. Jakmile pes zachytí počátek stopy, psovod jej vypouští na celou délku stopovacího vodítka a sám psa následuje. Tento odstup je nutno dodržovat v průběhu celé stopy a to i v případě, kdy pes pracuje na volno. Je-li pes na stopovacím vodítku, může jej psovod použít k mírnému přitažení psa a jeho postup zpomalit, jinak jej nelze k usměrňování psa používat. Příležitostné chválení psa resp. opakování povelu „hledej“ nebo „stopa“ není chybou, avšak používání těchto povelů na lomech a v blízkosti předmětů, není dovoleno. Jakmile pes označí nebo zvedne předmět, jde psovod ke psu a zvedne předmět nad hlavu. Po ukončení stopy hlásí psovod rozhodčímu ukončení cviku a odevzdá nalezené předměty. Odvolá-li rozhodčí psa ze stopy, podává psovod hlášení rovněž. Dokončování stopy po odvolání se nepovoluje.

Při posuzování činnosti psa v pachových pracích se hodnotí zájem, snaha, spolehlivost a přesnost. U psovodů se sleduje způsob práce při uvádění a vedení psa.
Rozhodčí ukončí práci psovoda a činnost psa, když: pes sejde ze stopy na vzdálenost více než 10 m nebo se pes po stopě vrací více než 10 m za psovoda; pes sleduje stopu značně nepřesně, bez zájmu či bázlivě; byl překročen časový limit určený pro provedení stopy; psovod se snaží sám podle různých ukazatelů sledovat stopu a ovlivňováním udržuje psa v trase stopy, případně nedodržuje předepsaný odstup od psa, v těchto případech může rozhodčí psovoda jednou napomenout.
Chybami znamenajícími bodové ztráty jsou vybočování, nestejnoměrná nebo nadměrná rychlost sledování stopy, pomalé či nepřesné označování předmětů. Stejně tak postup s vysokým nosem, reakce na zvěř či myši, kálení aj. Ovlivnění psa psovodem k označení předmětu znamená ztrátu bodů za předmět.

OVLADATELNOST

Pokud je pes v přímé blízkosti psovoda, ať již na vodítku nebo volně, má podle požadavku sedět, ležet nebo stát u levé nohy psovoda tak, aby podélná osa jeho těla byla ve směru, kterým stojí psovod. Ve všech polohách musí být rameno psa na úrovni nohou psovoda. Pes zaujímá polohu vůči psovodovi těsně. Vodítko drží psovod v pravé ruce a má být mírně prověšené. Každý cvik začíná a končí základním postojem se psem u levé nohy.

Za pohybu psovoda se pes pohybuje pozorně a radostně současně s psovodem vedle jeho levé nohy tak, aby byl neustále svým pravým ramenem na úrovni myšlené osy mezi koleny psovoda (nesmí zůstávat pozadu ani předbíhat). Pes nesmí psovodovi překážet v pohybu a má jej sledovat těsně. Při vedení psa na vodítku, nesmí být napnuté. Pokud pes pracuje volně, má psovod vodítko ukryté nebo pověšené z levého ramene k pravému boku.

Ovladatelnost psa bez vodítka. Cílem cviku je, aby pes sledoval přesně a ukázněně psovoda při chůzi, poklusu, změnách směru pochodu nebo při obratech na místě. Psovod dává psu povel při vykročení, změně směru nebo pohybového rytmu, zastavení a obratech na místě.

Pes zůstává u levé nohy psovoda i při obratech a usedání k noze psovoda. Při obratech čelem vzad a přisedání k noze z předsednutí může pes psovoda obíhat, toto však musí být prováděno ve stejných situacích vždy shodně.

Rozhodčí postupuje tak, aby mohl cviky sledovat v co možná nejmenší vzdálenosti tak, aby nerušil výkon psa, ale mohl posoudit veškeré tiché povely apod.

POLOHY PSA PŘI KLIDU PSOVODA

Cvik ve svém souhrnu sleduje možnost stojícího psovoda, aby povelem usměrnil psa k zaujetí polohy sedni, lehni nebo vstaň. Cvik provádí se psem krok před psovodem na volno. Cvik se může prověřit i několikerým provedením každé polohy. Při zaujímání polohy nesmí docházet ke změně stanoviště psa.

POLOHY PSA PŘI POHYBU PSOVODA

Cvik sleduje usměrnění psa povelem do určité polohy za pochodu a setrvání v ní až do ukončení cviku, to je do příchodu psovoda ke psu. Odložení psa (krátkodobé) se provádí do polohy stůj. Psovod při provádění cviku se nesmí zastavovat nebo se ohlížet na psa, zda tento úkol splnil či nikoli, musí pokračovat v určeném směru a pohybovém rytmu. Pes musí polohy zaujímat okamžitě, rychle a přesně. Povel k zaujetí polohy dává psovod na pokyn rozhodčího přibližně po 10 krocích chůze, psovod se zastavuje na pokyn rozhodčího ve vzdálenosti přibližně 30 kroků.

ŠTĚKÁNÍ NA POVEL

Podnětem pro štěkání psa při cvicích poslušnosti musí být pouze povel psovoda. Na daný povel musí pes nejméně 3x výrazně zaštěkat. Při štěkání nesmí pes měnit svoji základní polohu. Pes stojí krok před psovodem.

PLÍŽENÍ

Při plížení u nohy psovod položí psa, dá psu povel k plížení a zároveň vyjde. Během plížení psa určeným směrem se povoluje opakování povelu a slovní pochvala psa.
Po dosažení 10 kroků se psovod zastaví a pes na povel psovoda usedne k jeho levé noze. Během cviku není pes na vodítku. Při plížení se pes nesmí zvedat, válet se, štěkat nebo obtěžovat psovoda. Je lhostejné, zda pes podsunuje zadní nohy těsně pod břichem nebo je táhne za sebou.

VYSÍLÁNÍ S PŘIVOLÁNÍM

Účelem cviku je usměrnit povelem pohyb psa do určeného místa. Cvik vysílání psa se zkouší jednou. Délka dráhy je 30 kroků. Směr a výchozí postavení určuje rozhodčí. Psovod se psem, který sedí u jeho levé nohy, stojí na určeném místě. Na pokyn rozhodčího vyšle psovod psa do určeného směru. Pes má na povel běžet rychle v určeném směru až do doby, kdy jej psovod povelem zastaví. Po dosažení stanovené vzdálenosti psovod psa zastaví povelem v poloze vleže. Tím cvik končí.
Pak psovod psa přivolá s předsednutím (ke mně).

APORT SKOKEM

Skok vysoký. Výška je 40 cm. Pes překonává překážku skokem. Při přeskoku se nesmí překážky dotýkat. Překážku tvoří plná, pevná stěna či pevný živý plot (povolená překážka IPO).

Při provádění skoku se vzdálenost psovoda a psa od překážky nestanovuje, ponechává se na úvaze psovoda. Způsob, jakým má pes překážku překonat, určuje již sám odstup psovoda od překážky při skoku.
Na pokyn rozhodčího psovod odhodí činku a na pokyn dá psovod povel k překonání překážky. Jakmile pes překážku překoná, dává psovod psu povel k aportu a pes s aportem překoná překážku zpět. Povel pro aport musí být dán nejpozději v okamžiku doskoku psa za překážku.
Při skoku stojí psovod na místě a nepomáhá psu rozběhem ani jinak.

Předměty určené k provádění těchto cviků musí být předem umístěny na cvičební ploše. Jako předmětu psovoda při aportování nelze použít hračky nebo část výstroje psa (míček a krátký pešek bez poutka je povolen).

Při odhazování předmětu je pes volný a sedí u levé nohy psovoda. Na povel psovoda vybíhá pes k provedení cviku. Na povel běží pes co nejrychleji a nejkratším směrem pro předmět, pevně ho uchopí a stejnou cestou se vrací s předmětem k psovodovi. Pes usedne těsně před psovoda a zůstává sedět, aniž by předmět pustil nebo jej překusoval. Nemá přijít do fyzického kontaktu se psovodem. Na povel psovoda mu pes odevzdá předmět a zůstává sedět. Na další povel usedá k jeho levé noze. Podání aportu psovi do tlamy před provedením cviku vede k anulování celé bodové hodnoty.

Provedení cviku se dělí do čtyř částí, k jejich předvedení dává pokyn rozhodčí: odhození předmětu, vyslání psa k přinesení předmětu, odebrání předmětu a usednutí psa k noze psovoda.

KLADINA

Kladina nízká, širokou 30 cm, 500 cm dlouhou, ve výši 1 m nad zemí, kladina má na obou koncích náběhová prkna, 350 cm dlouhá. Před začátkem cviku stojí psovod s volným psem u nohy v libovolné vzdálenosti před patou náběhového prkna. Na pokyn rozhodčího dává psu povel k překonání překážky. Pes při překonávání překážky musí postupovat klidně a přesně. Nemá z kladiny nebo náběhového prkna seskakovat. Psovod stojí po vyslání psa před kladinou. Pes překonává kladinu samostatně, po překonání jej psovod zastaví (v libovolné poloze) a přichází k němu.

DLOUHODOBÉ ODLOŽENÍ

Ponechání psa na místě. Účelem cviku je, aby psovod mohl ponechat psa na určeném místě po určitou dobu, aniž by pes místo opustil. Pes po dobu odložení nemá vstávat, sedat si, válet se, štěkat, popolézat nebo popocházet. Pes nesmí určené místo opustit (se ztrátou se tolerují tři kroky). Přitom není chybou poloha vleže na levém či pravém stehně. Umístění psovoda je 50 kroků od psa, psovod stojí čelem ke psu. Rušivými vlivy může být přítomnost jiných osob či jiných psů, kteří provádějí cviky ve vzdálenosti ne kratší než 20 kroků. Psovod nesmí na psa působit a ovlivňovat jej k setrvání na místě. U psa nelze ponechat předmět nebo předměty, které by jej měly na místě zdržet.

Cvik odložení psa se provádí v závěru části poslušnosti. Odložení trvá po dobu, kdy další pes plní cviky poslušnosti téhož typu zkoušky nebo po dobu, odpovídající témuž typu zkoušky. Pro odložení dlouhodobé jsou na cvičišti vytyčena dvě místa, zvlášť pro feny a zvlášť pro psy, vzdálenost mezi nimi je 5 kroků.

KLID PŘI STŘELBĚ

Střelba se provádí při cviku ovladatelnost na vodítku a při dlouhodobém odložení. Ráže použité pistole je stanovena v rozmezí 6 – 9 mm. Klid psa při střelbě (hluku) se hodnotí po celou dobu trvání zkoušky. To znamená, že se hodnotí chování psa i k hlukům, které vyplývají z provozu nebo z prostředí (střílení motorů z výfuku, hluk letadla apod.) Pes má být po výstřelu klidný a nesmí se dát rušit v požadované činnosti. Pokud pes po výstřelu projeví bázlivost nebo agresivitu, která mu nedovoluje plnit úkoly, nutno jej ze zkoušky odvolat. Dílčí bodové ztráty při střelbě se udělují u cviku, kde se projevily.

PŘESUNY MEZI JEDNOTLIVÝMI CVIKY

Přesuny mezi jednotlivými cviky se provádí na vodítku. Vyžaduje se přesné provedení ovladatelnosti, případné bodové ztráty se uplatní u navazujícího cviku.

ROZLIŠOVÁNÍ

Povel ZP „PŘINES“. Cvik se nemusí provadět ihned po skončení stopy. Velikost předmětů je 10 x 5 x 1 cm.Předměty musí být z materiálu, který dobře pohlcuje pach (textil, filc). Terén na rozlišení musí být přehledný tak, aby pes nemusel předměty hledat.

Cvik se provádí tak, že ve dvou řadách vzdálených od sebe 10 kroků (jedna řada je kolmá ke směru vyslání a druhá řada je souběžná se směrem vyslání, jsou položeny dvě skupiny předmětů. Psovod vysílá psa z určeného místa, tj.ze vzdálenosti 5-ti kroků od každé skupiny předmětů. Před vysláním musí dát psovod psu nasumovat pach kontrolního předmětu z igelitového sáčku. Předměty jsou položeny v řadě ve vzdálenosti cca. 70 cm od
sebe. Provádí se dva pokusy, přičemž při druhém pokusu se mění položení předmětů. Pořadí položení předmětů určí rozhodčí. Předmět, který pes při rozlišování zvedl, nesmí být již použit.

Provádí se rozlišení předmětu kladeče stopy mezi čtyřmi cizími předměty dvou pomocníků. V jedné řadě je jeden předmět kladeče stopy a dvakrát 2 předměty pomocníků. Při pokládání předmětů je psovod i pes v úkrytu. Oba pokusy se připravují najednou.

Za rozlišení předmětu může pes získat až 15 bodů: za zájem ověřování 5 bodů; za rozlišení 5 bodů a za přinášení 5 bodů. Pes se zájmem hledá a prověřuje předměty v řadě, avšak předmět nerozliší, může získat až 3 body. Pes, který předmět rozliší, ale nepřináší, může získat až 5 bodů za rozlišení + body za hledání a prověřování, ztrácí však body za přinášení. Pes, který přinese špatný předmět, ztrácí body za rozlišení a přinášení; pes se při rozlišení venčí -5 bodů; pes zvedá špatný předmět a opět pouští -3 body; pes si s předmětem hraje až -3 body; pes s předmětem nepředsedá -3 body.

VYHLEDÁNÍ CIZÍCH PŘEDMĚTŮ

Na zkouškách se doporučuje pro každého psa vytýčit zvláštní prostor. Na soutěžích stačí zvlášť pro psy a zvlášť pro feny.
Povel ZP „HLEDEJ APORT“. Ukázání pravou rukou do prohledávaného prostoru. Časový limit je 6 minut, přičemž čas se počítá od povelu psovoda k započetí cviku.

Na místě určeném pro vyhledávání předmětů (na ploše 20 x 30 kroků) rozhodí kladeč stopy dle pokynu rozhodčího tři vlastní předměty. Předměty jsou o velikosti 10 x 5 x 1 cm. Jeden je z textilu, druhý ze dřeva a třetí předmět z kůže. Předměty musí mít kladeč stopy u sebe 30 minut před započetím cviku. Vytýčení prostoru pro vyhledávání nesmí provádět kladeč stopy. Základnu, po které se může psovod pohybovat, určí rozhodčí. Terén pro vyhledání musí být takový, aby předměty nebyly vidět a pes byl nucen předměty hledat. Při rozmístění předmětů ve vytýčeném prostoru musí být psovod a pes v úkrytu.
V průběhu cviku může psovod oslovovat psa jménem, chválit a dalšími povely „Vpřed“, „Zpět“ a ukazováním pravé či levé ruky navádět psa ve vytýčeném prostoru. Před započetím cviku a po každém přineseném aportu může dát psovod psu nasumovat z igelitového sáčku pach kontrolního předmětu, který mu předá pomocník.

Po nalezení předmětu se musí pes s předmětem rychle a nejkratší cestou vrátit ke psovodovi a zde odevzdat předmět v sedě.

Za vyhledání předmětů (3×8)24 + 6 bodů: za vyhledání, zájem, intenzitu 3 body; za nalezení a přinesení 5 bodů; pokud pes intenzivně a se zájmem hledá předmět může získat až 3 body za hledání; pokud pes předmět nalezne, ale nepřinese -5 bodů. Chyby při odevzdání postihovat u každého předmětu. Celkovou nekázeň, neovladatelnost, slabý zájem, atd. postihovat z 6 bodů na ovladatelnost. Pomalý příchod s předmětem až -2 body. Hraní si s předmětem až -2 body; nepředsednutí při odevzdání až -3 body; pouštění předmětu při přinášení a další uchopení až -3 body.

VYHLEDÁNÍ ZTRACENÉHO PŘEDMĚTU

Povel ZP „HLEDEJ APORT“. Psovod se psem, pomocník a rozhodčí vyjdou určeným směrem. Na pokyn rozhodčího upustí pomocník připravený předmět tak, aby to pes neviděl. Na pokyn rozhodčího se po cca. 80-ti krocích zastaví. Na další pokyn rozhodčího dá psovod psu nasumovat pach kontrolního předmětu z igelitového sáčku (předmět pomocníka) a na pokyn rozhodčího vyšle psa k nalezení a přinesení ztraceného předmětu. Pes musí dojít ke ztracenému předmětu, tento uchopit a nejkratší cestou se rychle vrátit ke psovodovi. Při odevzdání předmětu musí pes sedět.

Cvik se provádí na vzdálenost 80 kroků, přičemž čas na přinesení předmětu jsou 2 minuty. Pes se vysílá pro předmět po 2 minutách po ujití dané vzdálenosti. Jako předmět musí být použita peněženka o velikosti max. 10 x 10 cm, nebo klíče v klíčence. Předmět se nesmí výrazně odlišovat barvou od terénu.

Za hledání 5 bodů. Nalezení a přinesení 15 bodů. Pes,který intenzivně se zájmem hledá ztracený předmět může získat až 5 bodů; pes, který předmět najde, ale nepřinese, ztrácí 15 bodů. Chyby v přinášení, hraní si s předmětem, pouštění předmětu, atd. postihovat z 15 bodů na nalezení a přinášení. Pes si hraje s předmětem až -5 bodů; neochotně přináší až -5 bodů; nepředsedá při odevzdání až -5 bodů.

VYHLEDÁNÍ OSOBY

Povel ZP „REVÍR KE MNĚ K NOZE“. Pomocník v maketě nebo volném terénu sedí a je bez ochranného rukávu. Provádí se buď v přírodním terénu, a to v prostoru 60 x 100 kroků nebo na cvičišti na makety umístěné v prostoru 80 x 100 kroků (minimální povolený prostor je 60 x 80 kroků). Vždy je rozmístěno 6 maket.

V přírodním terénu:
Psovod i s rozhodčím stojí na začátku prohledávaného prostoru, na pokyn rozhodčího vysílá psovod psa na průzkum a sám prochází středem prohledávaného prostoru následován rozhodčím. Vzdálí-li se pes dostatečně do
požadovaného směru, je psovodem přivolán a vyslán do protějšího směru, tímto způsobem postupuje psovod až do nalezení hledané osoby. V okamžiku, kdy pes začne vyštěkávat, se psovod zastavuje a dále pokračuje až na pokyn rozhodčího.

V přírodním terénu hodnotit zájem psa o nalezení osoby a dostatečné odbíhání od psovoda do určeného směru.
Ovladatelnost: zda pes okamžitě reaguje na zavolání při návratu z vyslaného směru. Slabý zájem o nalezení osoby až -5 bodů; mělký revír (podle hloubky) až -5 bodů; nekázeň až -2 body; povel navíc až -2 body.

V prostoru s maketami:
Psovod uvolní psa z vodítka a se psem u nohy na začátku revíru vyčká pokynu rozhodčího a pak prochází středem mezi maketami až na úroveň 3. makety. Na další pokyn rozhodčího vysílá psa na 3. maketu a pokračuje v chůzi
středem prostoru. Po oběhnutí makety psem může psa přivolat a přímo jej vysílá na protější maketu. Po vyslání psa na maketu, ve které je ukrytý pomocník, se psovod zastavuje a nechává psa pracovat samostatně. Teprve na pokyn rozhodčího přichází ke psu a na další pokyn jej odvolává. Rozhodčí v tomto případě stojí u makety ve které je ukrytý pomocník (vždy 6. maketa).

Neoběhnutí 1 makety až -2 bodů; nahlédnutí do makety, ale neoběhnutí -1 bod; netěsné obíhání až -3 body; neovladatelnost až -3 body; špatná orientace až -3 body; povel navíc až -2 body.

Označení nalezené osoby:

Ihned po nalezení osoby má pes tento nález oznámit štěkotem. Štěkání má být intenzivní, vytrvalé a pozorné směrem k nalezené osobě. Nesmí však být příliš agresivní a nesmí být kontaktní. Je lhostejné zda pes zaujme při štěkání nějakou polohu, nesmí se však od nalezené osoby vzdalovat a odvracet svou pozornost. Po odvolání má okamžitě a ochotně reagovat na povel a rychle se přiřadit k noze psovoda. Pomocník v maketě sedí a chová se ke psu netečně. Je chráněn ochranným oděvem (figurantské kalhoty a vesta), avšak bez ochranného rukávu.

Opožděný začátek štěkání -1 až -3 body; nepozorné vyštěkání -1 až -3 body; příliš agresivní štěkání -1 až -3 body; málo intenzivní štěkání -1 až -3 body; příliš kontaktní vyštěkání až -3 body.

Chyby: pes nalezenou osobu napadne – diskvalifikace; od nalezené osoby odchází dále než 10 kroků – 0 bodů; od nalezené osoby odchází, ale vrací se 5 bodů.

ZKOUŠKA MALÝCH PLEMEN TŘETÍHO STUPNĚ (ZMP 3)

Kritéria pro zkoušku ZMP 3

• Stáří psa nejméně 18 měsíců.
• Účast na zkoušce podmiňuje úspěšné splnění zkoušky ZMP 2.
• Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou:
  Z = povel zvukový; P = povel posunkový
• Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba povely současně.
• Celkem za stopu, poslušnost a speciální cviky: maximální počet 300 bodů. Minimální počet bodů: 210.

Náplň zkoušky ZMP 3

STOPA: podle ZVV 3

Stopa cizí, nejméně 1000 kroků dlouhá, 3 hodiny stará, dvakrát lomená v pravém úhlu. jeden předmět na stopě, druhý předmět stopu ukončuje. Časový limit pro vypracování stopy je 20 minut.
Maximální počet 100 bodů. Minimální počet bodů: 70.

POSLUŠNOST: podle ZVV 3

• ovladatelnost psa bez vodítka: Z 10 bodů
• sedni-lehni-vstaň (20 kroků před psovodem): P 10 bodů
• za pochodu odložení v sedě: Z 10 bodů
• štěkání psa (vleže 20 kroků před psovodem): P 10 bodů
• plížení psa (10 kroků): P 10 bodů
• aport šplhem (dřevěná činka pořadatele bez udání váhy; střelba): Z 10 bodů
• kladina nízká (oba směry) : Z 10 bodů
• vysílání psa vpřed (2 x provedení, 50 kroků) : ZP 10 bodů
• přivolání psa před psovoda (2 x provedení): Z 10 bodů
• odložení psa (psovod v úkrytu 50 kroků): ZP 10 bodů

Maximální počet 100 bodů. Minimální počet bodů: 70.

SPECIÁLNÍ CVIKY

• rozlišování osoby (kladeč stopy):
  první úspěšný pokus: ZP 15 bodů
  druhý úspěšný pokus: ZP 15 bodů
• vyhledání cizích předmětů: 3 předměty po 8 bodech: ZP 24 bodů
• ovladatelnost psa: ZP 6 bodů
• vyhledání ztraceného předmětu pomocníka: ZP 20 bodů
• vyhledání osoby:
  průzkum terénu (80 x 100 kroků, 6 zástěn): ZP 10 bodů
  vyštěkání pomocníka: 10 bodů

Maximální počet 100 bodů. Minimální počet bodů: 70.

Připomínky k provádění zkoušky ZMP 3

STOPA

Stopy se nepokládají v kulturách nebo terénech, které vizuálně prozrazují jejich směr. Předměty, které se pokládají na stopu: musí být z textilu nebo jiného materiálu, který dobře přijímá a drží pachy (nesmí být z kovu a skla); nesmí se svou barvou nápadně odlišovat od terénu a být větší než 100 x 50 x 10 mm. Při zkouškách nelze použít předmětů, které mohou sloužit jako hračka psa. Každý předmět musí mít pach kladeče, který jej má u sebe nejméně 30 minut před kladením stopy; použité předměty již nelze použít v pokračování cviku nebo pro cviky jiných psů. Předměty musí rozhodčí zkontrolovat.

Nášlap stopy se provádí tak, že kladeč na určeném místě, cca 30 vteřin klidně stojí nebo mírně našlapuje, aby pachově zdůraznil začátek stopy. Kolík nebo tabulku označující začátek stopy zabodne do země vlevo.
Ukončení stopy se provádí tak, že po položení posledního předmětu, který stopu ukončuje, pokračuje kladeč v přímém směru ještě přibližně deset kroků, aniž by sled stopy přerušoval.

Rozhodčí, vedoucí zkoušek, pomocník ani pořadatel neodpovídají za neúmyslné porušení stopy zvěří, osobami, povětrnostními případně jinými vlivy. Ve výjimečných případech (narušení stopy v delším úseku) lze provést stopu náhradní.

Psovod se hlásí rozhodčímu se psem již připraveným k zahájení práce. Pokud je pes veden na stopovacím vodítku, je již připnuté na kovový obojek psa nebo na postroj. Jeho délka je bezpodmínečně 10 metrů. Psovod oznamuje způsob jakým pes předměty označuje. Pes musí předměty označovat shodným způsobem, který psovod sdělil rozhodčímu.

Jsou uznávány dva způsoby označování předmětů:
- zvedání, kdy pes může stát, sedět nebo aportovat (kombinace poloh je možná)
- označení, kdy pes může stát, sedět nebo ležet (kombinace poloh je možná)
Kombinace těchto způsobů je chybou.

Pes může stopu vypracovávat:
a) na volno: pes na sobě nemá nic; pes má řetízkový obojek; pes má postroj
b) na stopovacím vodítku: vodítko připnuté na kovový obojek; vodítko připnuté na postroj

Stopa může od nášlapu vést rovně nebo vpravo resp. vlevo, nejvíce ve 45° odklonu. Jakmile pes zachytí počátek stopy, psovod jej vypouští na celou délku stopovacího vodítka a sám psa následuje. Tento odstup je nutno dodržovat v průběhu celé stopy a to i v případě, kdy pes pracuje na volno. Je-li pes na stopovacím vodítku, může jej psovod použít k mírnému přitažení psa a jeho postup zpomalit, jinak jej nelze k usměrňování psa používat. Příležitostné chválení psa resp. opakování povelu „hledej“ nebo „stopa“ není chybou, avšak používání těchto povelů na lomech a v blízkosti předmětů, není dovoleno. Jakmile pes označí nebo zvedne předmět, jde psovod ke psu a zvedne předmět nad hlavu. Po ukončení stopy hlásí psovod rozhodčímu ukončení cviku a odevzdá nalezené předměty. Odvolá-li rozhodčí psa ze stopy, podává psovod hlášení rovněž. Dokončování stopy po odvolání se nepovoluje.

Při posuzování činnosti psa v pachových pracích se hodnotí zájem, snaha, spolehlivost a přesnost. U psovodů se sleduje způsob práce při uvádění a vedení psa.
Rozhodčí ukončí práci psovoda a činnost psa, když: pes sejde ze stopy na vzdálenost více než 10 m nebo se pes po stopě vrací více než 10 m za psovoda; pes sleduje stopu značně nepřesně, bez zájmu či bázlivě; byl překročen časový limit určený pro provedení stopy; psovod se snaží sám podle různých ukazatelů sledovat stopu a ovlivňováním udržuje psa v trase stopy, případně nedodržuje předepsaný odstup od psa, v těchto případech může rozhodčí psovoda jednou napomenout.
Chybami znamenajícími bodové ztráty jsou vybočování, nestejnoměrná nebo nadměrná rychlost sledování stopy, pomalé či nepřesné označování předmětů. Stejně tak postup s vysokým nosem, reakce na zvěř či myši, kálení aj. Ovlivnění psa psovodem k označení předmětu znamená ztrátu bodů za předmět.

OVLADATELNOST

Pokud je pes v přímé blízkosti psovoda, ať již na vodítku nebo volně, má podle požadavku sedět, ležet nebo stát u levé nohy psovoda tak, aby podélná osa jeho těla byla ve směru, kterým stojí psovod. Ve všech polohách musí být rameno psa na úrovni nohou psovoda. Pes zaujímá polohu vůči psovodovi těsně. Vodítko drží psovod v pravé ruce a má být mírně prověšené. Každý cvik začíná a končí základním postojem se psem u levé nohy.

Při umístění psa před psovodem má pes sedět, ležet nebo stát ve vzdálenosti jednoho kroku tak, aby byli psovod se psem čelem proti sobě.

Za pohybu psovoda se pes pohybuje pozorně a radostně současně s psovodem vedle jeho levé nohy tak, aby byl neustále svým pravým ramenem na úrovni myšlené osy mezi koleny psovoda (nesmí zůstávat pozadu ani předbíhat). Pes nesmí psovodovi překážet v pohybu a má jej sledovat těsně. Při vedení psa na vodítku, nesmí být napnuté. Pokud pes pracuje volně, má psovod vodítko ukryté nebo pověšené z levého ramene k pravému boku.

Ovladatelnost psa na vodítku nebo bez vodítka. Cílem cviku je, aby pes sledoval přesně a ukázněně psovoda při chůzi, poklusu, změnách směru pochodu nebo při obratech na místě. Psovod dává psu povel při vykročení, změně směru nebo pohybového rytmu, zastavení a obratech na místě.

Pes zůstává u levé nohy psovoda i při obratech a usedání k noze psovoda. Při obratech čelem vzad a přisedání k noze z předsednutí může pes psovoda obíhat, toto však musí být prováděno ve stejných situacích vždy shodně.

Rozhodčí postupuje tak, aby mohl cviky sledovat v co možná nejmenší vzdálenosti tak, aby nerušil výkon psa, ale mohl posoudit veškeré tiché povely apod.

POLOHY PSA PŘI KLIDU PSOVODA

Cvik ve svém souhrnu sleduje možnost stojícího psovoda, aby povelem usměrnil psa k zaujetí polohy sedni, lehni nebo vstaň. Cvik provádí se psem u nohy na vodítku. Cvik se může prověřit i několikerým provedením každé polohy. Při zaujímání polohy nesmí docházet ke změně stanoviště psa.

APORTOVÁNÍ

Předměty určené k provádění těchto cviků musí být předem umístěny na cvičební ploše. Jako předmětu psovoda při aportování nelze použít hračky nebo část výstroje psa (míček a krátký pešek bez poutka je povolen).

Při volném aportování nutno předmět odhodit do vzdálenosti nejméně 10 kroků. Při odhazování předmětu je pes volný a sedí u levé nohy psovoda. Na povel psovoda vybíhá pes k provedení cviku. Na povel běží pes co nejrychleji a nejkratším směrem pro předmět, pevně ho uchopí a stejnou cestou se vrací s předmětem k psovodovi. Pes usedne těsně před psovoda a zůstává sedět, aniž by předmět pustil nebo jej překusoval. Nemá přijít do fyzického kontaktu se psovodem. Na povel psovoda mu pes odevzdá předmět a zůstává sedět. Na další povel usedá k jeho levé noze. Podání aportu psovi do tlamy před provedením cviku vede k anulování celé bodové hodnoty.

Provedení cviku se dělí do čtyř částí, k jejich předvedení dává pokyn rozhodčí: odhození předmětu, vyslání psa k přinesení předmětu, odebrání předmětu a usednutí psa k noze psovoda.

DLOUHODOBÉ ODLOŽENÍ

Ponechání psa na místě. Účelem cviku je, aby psovod mohl ponechat psa na určeném místě po určitou dobu, aniž by pes místo opustil. Pes po dobu odložení nemá vstávat, sedat si, válet se, štěkat, popolézat nebo popocházet. Pes nesmí určené místo opustit (se ztrátou se tolerují tři kroky). Přitom není chybou poloha vleže na levém či pravém stehně. Umístění psovoda je 15 kroků od psa, psovod stojí čelem ke psu. Rušivými vlivy může být přítomnost jiných osob či jiných psů, kteří provádějí cviky ve vzdálenosti ne kratší než 20 kroků. Psovod nesmí na psa působit a ovlivňovat jej k setrvání na místě. U psa nelze ponechat předmět nebo předměty, které by jej měly na místě zdržet.

Cvik odložení psa se provádí v závěru části poslušnosti. Odložení trvá po dobu, kdy další pes plní cviky poslušnosti téhož typu zkoušky nebo po dobu, odpovídající témuž typu zkoušky. U zkoušky stojí psovod se psem na značce, kde bude provádět odložení do doby než další pes provede přivolání, potom na pokyn rozhodčího psa odkládá a odchází na určenou vzdálenost. Pro odložení dlouhodobé jsou na cvičišti vytyčena dvě místa, zvlášť pro feny a zvlášť pro psy, vzdálenost mezi nimi je 5 kroků.

KLID PŘI STŘELBĚ

Střelba se provádí při cviku ovladatelnost na vodítku a při dlouhodobém odložení. Ráže použité pistole je stanovena v rozmezí 6 – 9 mm. Klid psa při střelbě (hluku) se hodnotí po celou dobu trvání zkoušky. To znamená, že se hodnotí chování psa i k hlukům, které vyplývají z provozu nebo z prostředí (střílení motorů z výfuku, hluk letadla apod.) Pes má být po výstřelu klidný a nesmí se dát rušit v požadované činnosti. Pokud pes po výstřelu projeví bázlivost nebo agresivitu, která mu nedovoluje plnit úkoly, nutno jej ze zkoušky odvolat. Dílčí bodové ztráty při střelbě se udělují u cviku, kde se projevily.

PŘESUNY MEZI JEDNOTLIVÝMI CVIKY

Přesuny mezi jednotlivými cviky se provádí na vodítku. Vyžaduje se přesné provedení ovladatelnosti, případné bodové ztráty se uplatní u navazujícího cviku.

ROZLIŠOVÁNÍ OSOBY

Povel „OZNAČ“. Cvik se provádí tak, že psovod vysílá psa do řady 5-ti stojících osob, mezi kterými je pomocník (kladeč stopy) z určeného místa ze vzdálenosti cca 10ti kroků. Osoby jsou vzdálené od sebe cca 3 kroky a ke psu se chovají netečně. Pře vysláním musí dát psovod psu nasumovat pach kontrolního předmětu z igelitového sáčku. Provádí se 2 pokusy.
První vyslání kolmo k řadě, druhé vyslání souběžně s řadou. Při druhém pokusu se mění postavení řady, místo i postavení pomocníků. Postavení pomocníků v obou pokusech určuje rozhodčí. Pes musí osobu označit štěkáním nebo zaujetím polohy v její těsné blízkosti. Oba pokusy se připravují samostatně bez přítomnosti psa a psovoda.

Stejně jako u rozlišování předmětů řídí celý cvik rozhodčí. Psovod není přípravě přítomen. Každý pokus se připravuje samostatně. Není nutné, aby se rozlišení dělalo v pachově čistém terénu. Naopak na soutěžích se doporučuje dělat na stadionu před diváky.
Za zájem, intenzitu rozlišování 5 bodů; označení osoby 10 bodů; příliš agresivní označení až -5 bodů. Označení osoby by mělo být pevné a přesvědčivé, pes nesmí označenou osobu opouštět. Vzdalování se od označené osoby až -5 bodů. Pes zůstává u označené osoby až do ukončení označení rozhodčím. Je lhostejné zda psovod psa odvolá nebo odvede.

VYHLEDÁVÁNÍ CIZÍCH PŘEDMĚTŮ

Povel ZP „HLEDEJ APORT“. Ukázání pravou rukou do prohledávaného prostoru. Časový limit je 6 minut, přičemž čas se počítá od povelu psovoda k započetí cviku.

Na místě určeném pro vyhledávání předmětů (na ploše 20 x 50 kroků) rozhodí kladeč stopy dle pokynu rozhodčího tři vlastní předměty. Předměty jsou o velikosti 10 x 5 x 1 cm. Jeden je z textilu, druhý ze dřeva a třetí předmět jsou 3 klíče na kovovém kroužku. Předměty musí mít kladeč stopy u sebe 30 minut před započetím cviku.Vytýčení prostoru pro vyhledávání nesmí provádět kladeč stopy. Psovod se může pohybovat po ose až do poloviny
prohledávaného prostoru. Terén pro vyhledání musí být takový, aby předměty nebyly vidět a pes byl nucen předměty hledat. Při rozmístění předmětů ve vytýčeném prostoru musí být psovod a pes v úkrytu.

V průběhu cviku může psovod oslovovat psa jménem, chválit a dalšími povely „Vpřed“, „Zpět“ a ukazováním pravé či levé ruky navádět psa ve vytýčeném prostoru. Před započetím cviku a po každém přineseném aportu může dát psovod psu nasumovat z igelitového sáčku pach kontrolního předmětu, který mu předá pomocník. Po nalezení předmětu se musí pes s předmětem rychle a nejkratší cestou vrátit ke psovodovi a zde odevzdat předmět v sedě.

Za vyhledání předmětů (3×8)24 + 6 bodů: za vyhledání, zájem, intenzitu 3 body; za nalezení a přinesení 5 bodů; pokud pes intenzivně a se zájmem hledá předmět může získat až 3 body za hledání; pokud pes předmět nalezne, ale nepřinese -5 bodů. Chyby při odevzdání postihovat u každého předmětu. Celkovou nekázeň, neovladatelnost, slabý zájem, atd. postihovat z 6 bodů na ovladatelnost. Pomalý příchod s předmětem až -2 body. Hraní si s předmětem až -2 body; nepředsednutí při odevzdání až -3 body; pouštění předmětu při přinášení a další uchopení až -3 body.

VYHLEDÁVÁNÍ ZTRACENÉHO PŘEDMĚTU

Povel ZP „HLEDEJ APORT“. Psovod se psem, pomocník a rozhodčí vyjdou určeným směrem. Na pokyn rozhodčího upustí pomocník připravený předmět tak, aby to pes neviděl. Na pokyn rozhodčího se po cca. 100 krocích zastaví. Na další pokyn rozhodčího dá psovod psu nasumovat pach kontrolního předmětu pomocníka z igelitového sáčku a na pokyn rozhodčího vyšle psa k najití a přinesení ztraceného předmětu. Pes musí dojít ke ztracenému předmětu, tento uchopit a nejkratší cestou se rychle vrátit ke psovodovi. Při odevzdání předmětu musí pes sedět.

Cvik se provádí na vzdálenost 100 kroků, přičemž čas na přinesení předmětu je 3 minuty. Pes se vysílá pro předmět po 5-ti minutách po ujití dané vzdálenosti. Jako předmět musí být použita peněženka o velikosti max. 10 x 10 cm, nebo klíče v klíčence. Předmět se nesmí výrazně odlišovat barvou od terénu.

Za hledání 5 bodů. Nalezení a přinesení 15 bodů. Pes,který intenzivně se zájmem hledá ztracený předmět může získat až 5 bodů; pes, který předmět najde, ale nepřinese, ztrácí 15 bodů. Chyby v přinášení, hraní si s předmětem, pouštění předmětu, atd. postihovat z 15 bodů na nalezení a přinášení. Pes si hraje s předmětem až -5 bodů; neochotně přináší až -5 bodů; nepředsedá při odevzdání až -5 bodů.

VYHLEDÁNÍ OSOBY

Povel ZP „REVÍR KE MNĚ K NOZE“. Pomocník v maketě nebo volném terénu sedí a je bez ochranného rukávu. Provádí se buď v přírodním terénu, a to v prostoru 80 x 100 kroků nebo na cvičišti na makety umístěné v prostoru 80 x 100 kroků (minimální povolený prostor je 60 x 80 kroků). Cvik se provádí na 6 maket.

V přírodním terénu:
Psovod i s rozhodčím stojí na začátku prohledávaného prostoru, na pokyn rozhodčího vysílá psovod psa na průzkum a sám prochází středem prohledávaného prostoru následován rozhodčím. Vzdálí-li se pes dostatečně do
požadovaného směru, je psovodem přivolán a vyslán do protějšího směru, tímto způsobem postupuje psovod až do nalezení hledané osoby. V okamžiku kdy pes začne vyštěkávat se psovod zastavuje a dále pokračuje až na pokyn rozhodčího.

V přírodním terénu hodnotit zájem psa o nalezení osoby a dostatečné odbíhání od psovoda do určeného směru.
Ovladatelnost: zda pes okamžitě reaguje na zavolání při návratu z vyslaného směru. Slabý zájem o nalezení osoby až -5 bodů; mělký revír (podle hloubky) až -5 bodů; nekázeň až -2 body; povel navíc až -2 body.

V prostoru s maketami:
Psovod se psem u nohy na začátku revíru vyčká pokynu rozhodčího a vysílá psa na 1. maketu a pokračuje v chůzi středem prostoru. Po oběhnutí makety psem může psa přivolat a přímo jej vysílá na protější maketu. Po vyslání psa na maketu, ve které je ukrytý pomocník se psovod zastavuje a nechává psa pracovat samostatně. Teprve na pokyn rozhodčího přichází ke psu a na další pokyn jej odvolává. Rozhodčí v tomto případě stojí u makety, ve které je ukrytý pomocník.

Neoběhnutí 1 makety až -2 bodů; nahlédnutí do makety, ale neoběhnutí -1 bod; netěsné obíhání až -3 body; neovladatelnost až -3 body; špatná orientace až -3 body; povel navíc až -2 body.

Označení nalezené osoby:

Ihned po nalezení osoby má pes tento nález oznámit štěkotem. Štěkání má být intenzivní, vytrvalé a pozorné směrem k nalezené osobě. Nesmí však být příliš agresivní a nesmí být kontaktní. Je lhostejné zda pes zaujme při štěkání nějakou polohu, nesmí se však od nalezené osoby vzdalovat a odvracet svou pozornost. Po odvolání má okamžitě a ochotně reagovat na povel a rychle se přiřadit k noze psovoda. Pomocník v maketě sedí a chová se ke psu netečně. Je chráněn ochranným oděvem (figurantské kalhoty a vesta), avšak bez ochranného rukávu.

Opožděný začátek štěkání -1 až -3 body; nepozorné vyštěkání -1 až -3 body; příliš agresivní štěkání -1 až -3 body; málo intenzivní štěkání -1 až -3 body; příliš kontaktní vyštěkání až -3 body.

Chyby: pes nalezenou osobu napadne – diskvalifikace; od nalezené osoby odchází dále než 10 kroků – 0 bodů; od nalezené osoby odchází, ale vrací se 5 bodů.

Na zkouškách je třeba dodržet, že všechny pachové práce pro jednoho psa jsou prováděny na stejného pomocníka. Na soutěžích rozdělených do více dnů je třeba dodržet, že pachové práce pro jednoho psa prováděné v jeden den jsou prováděny na stejného pomocníka. Na soutěžích soustředit co nejvíce cviků pro diváky, včetně vyhledání a rozlišování.

ZKOUŠKA MALÝCH PLEMEN PSA OBRANÁŘE (ZMPO)

Kritéria pro zkoušku ZMPO

• Stáří psa nejméně 18 měsíců.
• Účast na zkoušce podmiňuje splnění zkoušky ZMMP nebo ZZO nebo BH, popř. ZMP 1
  (Zkoušky, na kterých již psovod prokázal, že je pes ovladatelný a zvladatelný).
• Povelovou techniku uvádí zkušební řád u každého cviku zkratkou:
  Z = povel zvukový; P = povel posunkový
• Pokud zkušební řád uvádí obě zkratky, může psovod použít jeden povel nebo oba povely současně.
• Celkem za poslušnost a speciální cviky: maximální počet 200 bodů. Minimální počet bodů: 140.

Náplň zkoušky ZMPO

POSLUŠNOST: podle ZVV 1

• přivolání psa za pochodu k noze: ZP 10 bodů
• ovladatelnost psa na vodítku: ZP 10 bodů
• sedni-lehni-vstaň (na vodítku u nohy): ZP 10 bodů
• za pochodu odložení vleže (střelba): ZP 10 bodů
• štěkání psa (pes sedí u nohy na vodítku): ZP 10 bodů
• aport volný (činka psovoda bez určení váhy): ZP 10 bodů
• skok vysoký (40 cm): ZP 10 bodů
• skok šplhem (160 cm, jedním směrem): ZP 10 bodů
• kladiná nízká (jedním směrem): ZP 10 bodů
• odložení psa (25 kroků): ZP 10 bodů

Maximální počet 100 bodů. Minimální počet bodů: 70.

SPECIÁLNÍ CVIKY

• vyhledání figuranta: ZP 10 bodů
• vyštěkání figuranta: Z 10 bodů
• zajištění figuranta: Z 10 bodů
• doprovod figuranta: Z 10 bodů
• napadení psovoda: Z 30 bodů
• hlídání předmětu: ZP 30 bodů

Maximální počet 100 bodů. Minimální počet bodů: 70.

Připomínky k provádění zkoušky ZMP0

OVLADATELNOST

Pokud je pes v přímé blízkosti psovoda, ať již na vodítku nebo volně, má podle požadavku sedět, ležet nebo stát u levé nohy psovoda tak, aby podélná osa jeho těla byla ve směru, kterým stojí psovod. Ve všech polohách musí být rameno psa na úrovni nohou psovoda. Pes zaujímá polohu vůči psovodovi těsně. Vodítko drží psovod v pravé ruce a má být mírně prověšené. Každý cvik začíná a končí základním postojem se psem u levé nohy.

Za pohybu psovoda se pes pohybuje pozorně a radostně současně s psovodem vedle jeho levé nohy tak, aby byl neustále svým pravým ramenem na úrovni myšlené osy mezi koleny psovoda (nesmí zůstávat pozadu ani předbíhat). Pes nesmí psovodovi překážet v pohybu a má jej sledovat těsně. Při vedení psa na vodítku, nesmí být napnuté. Pokud pes pracuje volně, má psovod vodítko ukryté nebo pověšené z levého ramene k pravému boku.

Ovladatelnost psa na vodítku nebo bez vodítka. Cílem cviku je, aby pes sledoval přesně a ukázněně psovoda při chůzi, poklusu, změnách směru pochodu nebo při obratech na místě. Psovod dává psu povel při vykročení, změně směru nebo pohybového rytmu, zastavení a obratech na místě.

Pes zůstává u levé nohy psovoda i při obratech a usedání k noze psovoda. Při obratech čelem vzad a přisedání k noze z předsednutí může pes psovoda obíhat, toto však musí být prováděno ve stejných situacích vždy shodně.

Rozhodčí postupuje tak, aby mohl cviky sledovat v co možná nejmenší vzdálenosti tak, aby nerušil výkon psa, ale mohl posoudit veškeré tiché povely apod.

POLOHY PSA PŘI KLIDU PSOVODA

Cvik ve svém souhrnu sleduje možnost stojícího psovoda, aby povelem usměrnil psa k zaujetí polohy sedni, lehni nebo vstaň. Cvik provádí se psem u nohy na vodítku. Cvik se může prověřit i několikerým provedením každé polohy. Při zaujímání polohy nesmí docházet ke změně stanoviště psa.

POLOHY PSA PŘI POHYBU PSOVODA

Cvik sleduje usměrnění psa povelem do určité polohy za pochodu a setrvání v ní až do ukončení cviku, to je do příchodu psovoda ke psu. Odložení psa (krátkodobé) se provádí do polohy lehni. Psovod při provádění cviku se nesmí zastavovat nebo se ohlížet na psa, zda tento úkol splnil či nikoli, musí pokračovat v určeném směru a pohybovém rytmu. Pes musí polohy zaujímat okamžitě, rychle a přesně. Povel k zaujetí polohy dává psovod na pokyn rozhodčího přibližně po 10 krocích chůze, psovod se zastavuje na pokyn rozhodčího ve vzdálenosti přibližně 30 kroků. Zde se jednou vystřelí.

APORTOVÁNÍ

Předměty určené k provádění těchto cviků musí být předem umístěny na cvičební ploše. Jako předmětu psovoda při aportování nelze použít hračky nebo část výstroje psa (míček a krátký pešek bez poutka je povolen).

Při volném aportování nutno předmět odhodit do vzdálenosti nejméně 10 kroků. Při odhazování předmětu je pes volný a sedí u levé nohy psovoda. Na povel psovoda vybíhá pes k provedení cviku. Na povel běží pes co nejrychleji a nejkratším směrem pro předmět, pevně ho uchopí a stejnou cestou se vrací s předmětem k psovodovi. Pes usedne těsně před psovoda a zůstává sedět, aniž by předmět pustil nebo jej překusoval. Nemá přijít do fyzického kontaktu se psovodem. Na povel psovoda mu pes odevzdá předmět a zůstává sedět. Na další povel usedá k jeho levé noze. Podání aportu psovi do tlamy před provedením cviku vede k anulování celé bodové hodnoty.

Provedení cviku se dělí do čtyř částí, k jejich předvedení dává pokyn rozhodčí: odhození předmětu, vyslání psa k přinesení předmětu, odebrání předmětu a usednutí psa k noze psovoda.

ŠTĚKÁNÍ NA POVEL

Podnětem pro štěkání psa při cvicích poslušnosti musí být pouze povel psovoda. Na daný povel musí pes nejméně 3x výrazně zaštěkat. Při štěkání nesmí pes měnit svoji základní polohu.

SKOK VYSOKÝ

Skok vysoký. Výška je 40 cm. Pes překonává překážku skokem. Při přeskoku se nesmí překážky dotýkat. Překážku tvoří plná, pevná stěna či pevný živý plot (povolená překážka IPO).

Při provádění skoku se vzdálenost psovoda a psa od překážky nestanovuje, ponechává se na úvaze psovoda. Způsob, jakým má pes překážku překonat, určuje již sám odstup psovoda od překážky při skoku.
Na pokyn rozhodčího dá psovod povel k překonání překážky. Jakmile pes překážku překoná, dává psovod psu povel ke zpětnému překonání překážky, případně současně obejde překážku a za pochodu přivolá psa k noze.
Při skuku stojí psovod na místě a nepomáhá psu rozběhem ani jinak.

SKOK ŠPLHEM

Překážku pro šplh tvoří dvě stěny dlouhé 1,9 m a široké 1,5 m, nahoře spojené a na zemi rozevřené tak, že kolmá výška je 160 cm). Na stěnách jsou v horní polovině umístěny tři stoupací latě ve vzdálenosti 20, 45, 45 cm od sebe.

Při provádění šplhu se vzdálenost psovoda a psa od překážky nestanovuje, ponechává se na úvaze psovoda. Způsob, jakým má pes překážku překonat, určuje již sám odstup psovoda od překážky při šplhu.
Na pokyn rozhodčího dá psovod povel k překonání překážky. Jakmile pes překážku překoná, dává psovod psu povel ke zpětnému překonání překážky, případně současně obejde překážku a za pochodu přivolá psa k noze.
Při šplhu stojí psovod na místě a nepomáhá psu rozběhem ani jinak.

KLADINA

Kladina nízká, širokou 30 cm, 500 cm dlouhou, ve výši 1 m nad zemí, kladina má na obou koncích náběhová prkna, 350 cm dlouhá. Před začátkem cviku stojí psovod s volným psem u nohy v libovolné vzdálenosti před patou náběhového prkna. Na pokyn rozhodčího dává psu povel k překonání překážky. Pes při překonávání překážky musí postupovat klidně a přesně. Nemá z kladiny nebo náběhového prkna seskakovat. Psovod jde po vyslání psa podél překážky a po ukončení cviku, přivolá psa za pochodu, k noze.

DLOUHODOBÉ ODLOŽENÍ

Ponechání psa na místě. Účelem cviku je, aby psovod mohl ponechat psa na určeném místě po určitou dobu, aniž by pes místo opustil. Pes po dobu odložení nemá vstávat, sedat si, válet se, štěkat, popolézat nebo popocházet. Pes nesmí určené místo opustit (se ztrátou se tolerují tři kroky). Přitom není chybou poloha vleže na levém či pravém stehně. Umístění psovoda je 15 kroků od psa, psovod stojí čelem ke psu. Rušivými vlivy může být přítomnost jiných osob či jiných psů, kteří provádějí cviky ve vzdálenosti ne kratší než 20 kroků. Psovod nesmí na psa působit a ovlivňovat jej k setrvání na místě. U psa nelze ponechat předmět nebo předměty, které by jej měly na místě zdržet.

Cvik odložení psa se provádí v závěru části poslušnosti. Odložení trvá po dobu, kdy další pes plní cviky poslušnosti téhož typu zkoušky nebo po dobu, odpovídající témuž typu zkoušky. U zkoušky stojí psovod se psem na značce, kde bude provádět odložení do doby než další pes provede přivolání, potom na pokyn rozhodčího psa odkládá a odchází na určenou vzdálenost. Pro odložení dlouhodobé jsou na cvičišti vytyčena dvě místa, zvlášť pro feny a zvlášť pro psy, vzdálenost mezi nimi je 5 kroků.

KLID PŘI STŘELBĚ

Střelba se provádí při cviku ovladatelnost na vodítku a při dlouhodobém odložení. Ráže použité pistole je stanovena v rozmezí 6 – 9 mm. Klid psa při střelbě (hluku) se hodnotí po celou dobu trvání zkoušky. To znamená, že se hodnotí chování psa i k hlukům, které vyplývají z provozu nebo z prostředí (střílení motorů z výfuku, hluk letadla apod.) Pes má být po výstřelu klidný a nesmí se dát rušit v požadované činnosti. Pokud pes po výstřelu projeví bázlivost nebo agresivitu, která mu nedovoluje plnit úkoly, nutno jej ze zkoušky odvolat. Dílčí bodové ztráty při střelbě se udělují u cviku, kde se projevily.

PŘESUNY MEZI JEDNOTLIVÝMI CVIKY

Přesuny mezi jednotlivými cviky se provádí na vodítku. Vyžaduje se přesné provedení ovladatelnosti, případné bodové ztráty se uplatní u navazujícího cviku.

VYHLEDÁNÍ FIGURANTA

Povel ZP „REVÍR“ (ukázání rukou do směru), KE MNĚ, K NOZE“. V prostoru 50 x 60 kroků jsou rozmístěny nepravidelně alespoň 4 různé úkryty. Prostor může být ohraničen. Psovod se psem a rozhodčí vstoupí do prostoru, kde na pokyn rozhodčího psovod uvolní psa a vysílá jej střídavě vlevo a vpravo k prověřování úkrytů. Pes musí aktivně prohledávat úkryty v prostoru a přitom být ovladatelný a reagovat na pokyny psovoda. Psovod s rozhodčím procházejí středem určeného prostoru klidnou chůzí bez zbytečného zastavování a vybočování z osy postupu. Hodnotí se aktivní, pozorné prohledávání prostoru, ale také ochotná a ukázněná reakce na pokyny psovoda.

VYŠTĚKÁNÍ FIGURANTA

Povel Z „K NOZE“. Nalezne-li pes figuranta v některém z úkrytů, má okamžitým štěkáním oznámit, že nalezl ukrytou osobu. Vyštěkání má být aktivní, dravé, bez přestávek. Pes má vyštěkávat v těsné blízkosti, ale nemělo by dojít ke kontaktu. Po celou dobu vyštěkávání musí být pes plně soustředěný na figuranta, nesmí se otáčet na psovoda ani na rozhodčího a nesmí se od figuranta vzdalovat. Nalezne-li pes figuranta, psovod i rozhodčí se zastaví a nechají pracovat psa samostatně. Teprve na pokyn rozhodčího přichází psovod ke psu na vzdálenost
5-ti kroků a tam se zastaví. Na další pokyn rozhodčího psa odvolává. Pes okamžitě přestává vyštěkávat a řadí se k noze psovoda.

ZAJIŠTĚNÍ FIGURANTA

Povel Z „K NOZE, LEHNI, SEDNI“. Po odvolání psa od figuranta na pokyn rozhodčího vyzve psovod figuranta, aby vystoupil z úkrytu a zastavil se na určeném místě. Poté odkládá psa ve vzdálenosti cca 5-ti kroků, nechá
jej střežit a odchází za figuranta, kde provádí jeho prohlídku. Při prohlídce odebírá figurantovi zbraň (obušek). Po odebrání se vrací ke psu, povelem jej posadí a provádí výslech zajištěné osoby. Účelem výslechu by mělo být zjistit totožnost osoby a záměr, se kterým se zde ukrývala. Výslech ukončuje rozhodčí.

Hodnotí se, zda je pes ukázněný a pozorný, zda při zajištění neruší a neodvrací pozornost psovoda, zda není příliš agresivní a nemá snahu figuranta napadnout.

DOPROVOD FIGURANTA

Povel Z „K NOZE“. Po ukončení výslechu se psovod na pokyn rozhodčího přiřadí k figurantovi a provádí boční doprovod k rozhodčímu (cca 20 kroků) tak, že pes jde mezi psovodem a figurantem. Požaduje se, aby pes šel klidně a ukázněně a sledoval figuranta. U rozhodčího se celá skupina zastaví, psovod odevzdá rozhodčímu zajištěnou osobu a zbraň (obušek). Na pokyn rozhodčího dává psovod psa na vodítko. Rozhodčí předá figurantovi
obušek a vyzve jej, aby poodešel. Po odstoupení figuranta pokračuje psovod se psem a rozhodčím ještě asi 10 kroků, pak se zastaví a psovod na pokyn rozhodčího uvolní psa z vodítka a nasadí psu náhubek. Hodnotí se kázeň psa a pozorné sledování figuranta.

NAPADENÍ PSOVODA

Povel Z „K NOZE, ZADRŽ“. Po uvolnění psa z vodítka stojí psovod na místě a pes sedí klidně u jeho nohy. Figurant prochází klidným krokem kolem psovoda se psem ve vzdálenosti cca 5-ti kroků a psa ani psovoda si nevšímá. Po přejití cca 10-ti kroků za psovoda se prudce otočí a s výhružnými nápřahy a křikem se snaží útočit na psovoda. Pes má okamžitě vyrazit proti figurantovi a kontaktním střetem zabránit útoku. Figurant zastavuje útok na pokyn rozhodčího, po zastavení figuranta přestává pes bojovat a dále figuranta střeží v těsné blízkosti. Na další pokyn rozhodčího psovod odvolává psa, ten se vrací do výchozího postavení k noze psovoda.

Hodnotí se klidné sledování, když figurant pouze přechází, reakce na napadení, tvrdý, nekompromisní kontaktní zákrok po útoku, reakce na zastavení boje, střežení klidně stojícího figuranta, ukázněné odvolání.

HLÍDÁNÍ PŘEDMĚTU

Povel ZP „K NOZE, HLÍDEJ, UKÁZÁNÍ PŘEDMĚTU“. Na tento cvik přichází psovod se psem a rozhodčí do prostoru, kde jsou vyznačeny dva soustředné kruhy různých velikostí. Vnitřní kruh o průměru 2 m, vnější kruh o průměru 7 m. Psovod do středu kruhu pokládá předmět, který má pes hlídat (taška, oblečení), nechává u předmětu psa opatřeného náhubkem jedno v jaké poloze a odchází do úkrytu vzdáleného cca 50 kroků. Po půl minutě přichází figurant a snaží se psu předmět odebrat. Vstoupí-li figurant do vnitřního (kontaktního) kruhu, může jej pes nekompromisně napadnout. Ale opustí-li figurant kontaktní zónu (vnitřní kruh), musí se pes vrátit k předmětu a dále jej hlídat. Cvik je ukončen před limitem, podaří-li se figurantovi sebrat předmět, aniž by pes reagoval nebo podaří-li se figurantovi vylákat psa mimo zónu pozornosti (vnější kruh). Doba přezkušování ostražitosti a
pozornosti psa při hlídání je 3 minuty. Nepodaří-li se v této době figurantovi sebrat předmět bez odporu nebo vylákat psa z vnějšího kruhu, cvik rozhodčí ukončuje a přivolává psovoda.

Hodnotí se opravdovost hlídání, v kontaktní zóně a ochota vracet se zpět k předmětu, opustí-li figurant kontaktní zónu.

24. 9. 2011

fotografie

13. 8. 2011

fotografie

Pro veliký úspěch i zájem Anička s Ladou a Majkou zařídily druhé taneční soustředění a přijeli téměř ti samí účastníci, kteří byli v létě. Pokračovali jsme tedy v tom, co jsme začali.
Spolu s Ladou jsem začala Benjamína učit nové cviky – jako je daleké obíhání, couvání okolo psovoda, plazení, paňák a chůzi u nohy, aby to nějak vypadalo…

V mezičase jsem chodila na procházky do zámeckého parku, který hýřil nádhernými podzimními barvami. Benjamín si užíval spadaného listí, do kterého najížděl obrovskou rychlostí, až se listí rozlétávalo po okolí a ještě ho stačil za občasné pirulety ve vzduchu ulovit.
Miyu naopak zajímal vypuštěný rybník a mazlavé bahýnko, které tu a tam ještě sluníčko nestačilo vysušit. Během chviličky vykoukl na svět nový druh kelpie – kelpie bahenní…:-)

Prodloužený víkend skončil a můžeme se těšit na další taneční soustředění.

Další fotografie z 2. tanečního soustředění.

8. srpna – 15. srpna 2010

Konečně nastal dlouho očekávaný den D a vyrazila jsem s kelpísky na dovolenou v podobě Výcvikového tábora ve Dvoře Králové. Ubytování v Pohodě proběhlo rychle, neboť už patříme ke stálým zákazníkům a dostali jsme pokoj vedoucí přímo na zahrádku – no, co více si přát, že?

Další fotografie

LVT na kynologickém cvičišti Nový svět měl dvojí zaměření: dogfrisbee pod vedením Lucie Schönové a dogdancing, který vedla Alena Smolíková.
Dopolední čas byl tedy věnován frisbee, kde nás Lucka učila ty nejzákladnějšé hody a figury. Musím se přiznat, že mi to první dny moc nešlo, ostatní byli šikovnější, ale ke konci tábora jsem se už mohla zapojit i do soutěží a pár hodů se mi povedlo hodit docela dobře.
Chytání disků se učili i mojí kelpísci. Miya měla obrovský zájem o všechno pohybující se, takže běhala pro roler a hned mi ho sama od sebe nosila zpět.
Benjamín pro frisbee běhal rychle a zběsile, nesmírně ho to bavilo a když nějaký ten disk chytil, byl problém ho přivolat zpět. Samou radostí běhal ve spirále okolo mne a kdo si myslel, že až se unaví, přiběhne zpět, tak se mýlil. Brzy však pochopil, že hra pokračuje ve chvíli, kdy disk přinese.

Další fotografie

Moje (ne)povedené hody

Pozdní odpoledne bylo věnováno trikům z dogdancingu, kde nám Alena ukazovala, jak naučit různé triky a pomáhala nám vymyslet choreografii pro zkoušky, které se chystaly na konci tábora. Alena je fakt šikulka, její vystopení ve freestylle nemá chybu – koukněte třeba na její sestavu kovboje…

Další fotografie

Během tábora se na nás přijela podívat Katka se svou kelpicí Beauty Angií Ze Štokova. Vzaly jsme naší kelpí smečku na louku, kde se mohli psiska do sytosti vyřádit. Škoda, že Katka musela brzy domů, bylo velmi příjemné si s ní povídat. Ale slíbila, že se zase někdy sejdeme, až bude příležitost.

Další fotografie

V rámci tábora byly i některé soutěže jak v dogfrisbee, tak i v dogdancingu.
V minidistanci jsem soutěžila s border-setřicí Dixí, která velice trpělivě nosila disk zpět, i když se mi hod nepovedl. A i přesto jsem se umístila na 11. místě.
Dogdancing měl soutěže zajímavější. Závodníci si vylosovali písničku, která jim byla na soutěži puštěna a kdo ji neznal, musel improvizovat. Tak toto mi opravdu šlo, Benjamín plynule navazoval cviky, které jsem mu „radila“ a někdy jsem měla pocit, že má hudební sluch.
U Miyi jsem moc prvků zařadit nemohla, jako čtyřměsíční štěňátko toho totiž moc neuměla, takže jsme to spolu kombinovaly jak se dalo… a výsledek? Miya získala cenu Nejmladšího nejlepšího závodníka.

Na závěr proběhly zkoušky z Dogdancingu a Benjamín udělal na výbornou hned dvě zkoušky: F1 a HtM 1.

Další fotografie

Sestřih z výcvikového tábora, který vytvořila Alena Smolíková.

Po dlouhé době jsme vyrazili do Heroltic.
Kelpísci, jakmile byli vypuštěni z auta, zahučeli do Svratky, která tekla opodál… Až teprve potom jsme se šli ubytovat, zaregistrovat atd.
Počasí si s námi pěkně hrálo – dva dny tropická vedra; pak teplota klesla v noci i pod nulu. A v neděli už bylo velmi chladno.
Celý prodloužený víkend se jen cvičilo a cvičilo, až se z nás kouřilo. Na dogdancing byli spolu s námi přihlášeni jen čtyři pejsci (kupodivu žádná borderka!). Zároveň s kurzem dogdancingu ještě probíhal trénink agility, antilovecký seminář a ranní/večerní půlhodinka socializace ve smečce.
V neděli ve 13 hodin byly na programu dogdancingové zkoušky. Dorazila i Karla se svým kelpíkem Kukym. Zkoušky začaly s téměř hodinovým zpožděním. Miyu jsem přihlásila na dvě zkoušky, ale bohužel jsme se diskly. Buď byla opravdu hodně unavená a nebo se jí bouřily hormony…
Nicméně jsme nezůstali ani do konce a chytli jsme poslední vlakový spoj do Prahy. Kelpísci spali jako zabití, v Praze se jim vůbec nechtělo vystoupit. A jakmile jsme přesedli do vlaku směr Plzeň, spali dál…
Ano, byl to opravdu velmi náročný víkend. Učili jsme se spoustu nových cviků a já poprvé „protančila“ tenisky.

7. května 2012 – Benjamín má narozeniny

Když mi před čtyřmi lety vtrhl do života tento čokoládový živel, ani bych si nepomyslela, že mi tak radikálně změní život. Díky němu jsem zjistila plno nových věcí, objevila pár zajímavých míst a seznámila se se spoustou lidí, které bych, nebýt Benjamína, nepotkala.
Dnes už je z něj dospělý pes, který se v tomto roce možná stane hrdým otcem štěňátek…
Takže: Milý Béňo, k dnešním narozeninám ti přeji stále plno elánu, hodně chycených míčků i frisbee. Také spoustu nových nápadů, které dovedeš vymyslet jenom ty a při kterých se rozhodně nenudím.
Všechno nej nej také přeji jeho sourozenců: Cecilovi, Bece, Neff, Breez, Berenice a Bambi.

5. května 2012 – Mezinárodní výstava v Praze

Naše letošní předposlední výstava… Miya soutěžila ve třídě otevřené, kde jí dělaly konkurenci dvě fenky. Udělala mi velkou radost: získala CACe, CACIBa a tím i posledního CACe ČMKU, takže si splnila podmínky pro udělení titulu Šampión ČMKU. A kromě toho je také Vítězskou střední a východní Evropy v roce 2012.

29. dubna 2012 – výcvik v ZKO Buková

Cvičák v Bukové byl založen teprve nedávno. Když mi přišlo pozvání přijet si s kelpíky zacvičit, naložila jsem psiska do auta a vyrazila na cestu.
Byli jsme velmi vřele přivítáni a hned jsme se zapojili do výcviku. Konečně se našel někdo, kdo rozumí pasteveckým plemenům ohledně obran. Benjamín snad už pochopil, že figuranti s rukávem se nepasou! Hurá!

duben 2012 – velká oslava narozenin

Tradičně slavíme narozeniny nějakým tím výletem zakončeným dobrým jídlem. Letos to však byl mega výlet na Berounsko do naší oblíbené „Ameriky“. A druhý den jsme šli pěšky z Berouna cestou Vojty Náprstka do srdce Národní přírodní rezervace Českého krasu: Svatého Jana pod Skalou. Krásu této obce ale netvoří jen barokní kostel a tajemná jeskyně obývaná prý prvním českým poustevníkem. Krajina Českého krasu nabízí také potěšení z přírodních krás, které lze ocenit až po náročném výstupu na vrchol skály a dále pokračovat až k nedávno otevřeným Solvayovým lomům.

14. dubna 2012 – Výcvikový víkend v Železné Rudě

Další báječně prožitý den ve společnosti příjemných kamarádů v Železné Rudě. Počasí se opravdu vydařilo, kelpísci si užili výcviku obran do sytosti… co více si přát?

30. března 2012 – Miya má narozeniny

Miya mě fascinuje od okamžiku, kdy jsem ji poprvé držela v náručí. Její krásná čokoládová barva je velmi daleko za její působivou osobností a nadprůměrnou inteligencí. Její nadšení do čehokoliv je nepopsatelné.
Milá Miyo: K dnešním narozkám ti přeji ještě mnoho vyčmuchaných předmětů, zadržených pešků i rukávů a samozřejmě hodně zdraví a radosti ze života.

Všechno nejlepší také přeji jejím sourozencům: Maxovi, Mikkemu, Freie, Kelly, Katle.

Tuto fotku poslala k narozkám chovatelka Cathrine R. Tveit. Moc díky.

24. března 2012 – Schůze Welsh corgi a kelpie klubu v Jizbici pod Blaníkem

Byl to výlet téměř na celý den. Od deseti hodin se schůzovalo, volilo do výboru a odpoledne proběhla bonitace. Na bonitaci byla přihlášena i Miya a dnešním dnem je z ní chovná fena.

Proběhlo také vyhlášení výsledků celostátní vystavovatelské soutěže. Corgi i kelpie se posuzovaly celkově dohromady a jednotlivě zvlášť jak podle plemene, tak i pohlaví.
V kategorii psů AKE si Benjamín v této soutěži už třetím rokem drží své 2. místo. V kategorii fen AKE získala Miya 1. místo s 309 body a stala se tak Nejlepší kelpií za rok 2011.
Na tuto soutěž bylo dohromady přihlášeno 34 jedinců: 6 kelpií a 28 corgů. Benjamín se v této konkurenci celkově umístil jako třináctý a Miya třetí!

březen 2012 – Ročenka Australian kelpie klubu ČR 2011

Podílela jsem se na vydání Ročenky o kelpiích. Tato prvotina má neuvěřitelných 89 stran!

březen 2012 – jarní procházky

A je tu jaro! Konečně! Kelpískům končí volnější období a začíná doba intenzivnějšího výcviku prokládaná kondičními vycházkami šumavskými hvozdy…

3. března 2012 – schůze AKE klubu

První březnový víkend jsme zahájili účastí na schůzi Australian kelpie klubu. Členská schůze se konala v příjemné restauraci Višňovka v Praze.

únor 2012 – zimní radovánky

Naplno si užíváme zimy…

4.- 5. února 2012 – DUO CACIB Brno

Brněnská víkendová Mezinárodní výstava psů byla ve znamení „sibiřské“ zimy. Zamrzaly vlaky, praskaly koleje, vlaky měly zpoždění… a brněnské výstaviště praskalo ve švech“… kdo by taky chtěl být venku v mínus 20 pod nulou?
Na výstavu jsem přihlásila pouze Miyu, která v sobotu dopadla jako výborná 3 a v neděli bodovala lépe: Výborná 1, CAC a její první res. CACIB.

1. února 2012 – návštěvníci Úhlavy

Je to pár let, co jsme na naší řece měli bobry… Letos se u nás v Nýrsku na pěší zóně občas u řeky tvoří davy lidí… Nikoliv proto, aby zde stály frontu na exotické zboží, ale aby tu obdivovaly dvě nutrie: údajně matku s dcerou. Těm potvůrkám se tu daří velice dobře. Krmí se spolu s kachnami a labutěmi a žijí tu spolu v naprosté symbióze…

únor 2012 – Nové zkušební řády

Nový rok nám přinesl i velké změny ve zkušebních řádech.
Od 1. ledna totiž platí nový Zkušební řád pro malá plemena, změnil se i Mezinárodní zkušební řád pro záchranářské psy IRO.
Velké změny zasáhly i Mezinárodní zkušební řád IPO. Na základě schválení předsednictvem FCI a VDH byl nový zkušební řád IPO upraven. Od roku 2012 už nebudeme zkouškám říkat SchH ani VPG, ale už jen zkoušky IPO. Viz Přehled zkušebních řádů sportovní kynologie.
Od července by také měl platit nový zkušební řád obedience.
Tož co k tomu dodat? – Máme se na co těšit!

leden 2012 – Zvyšujeme kondici…

Na Šumavě místy napadlo až půl metru sněhu a navíc uhodily drsňácký mrazy – a to se cvičit opravdu moc nedá, leda tak doma… Kelpísci mají proto „uhelný prázdniny“ a chodíme jen na delší procházky zimní krajinou.

7. ledna 2012 – Hanácká národní výstava psů v Brně

Rok 2012 jsme začali Hanáckou výstavou, která se sice tradičně koná v Olomouci, ale tentokrát byla v Brně. Oba kelpísci uspěli na výbornou, k tomu získali CACe a Národního vítěze a Benjamín ještě navíc zvítězil v plemeni a má na kontě dalšího BOBa.

leden 2012 – Nový rok

Výlet na Železnou Rudu.

Je tradicí, že na začátek roku dávám jeden citát, tak tady je:

„Zvuk mých slov nesmí přehlušit Jeho šepot. Já Tě mohu pouze vést po cestě tam, kde je místo setkání, ale svou lásku Ti vyzná ON.“
M. Quoist

V sobotu ráno pro mě a Miyu přijela Daniela s borderkami a Ančou (Benjamín zůstal doma, protože si zlomil drápek) a vyrazili jsme směr Horažďovice, kde na nás čekal Lukáš, Dáda, borderky a samozřejmě ovečky.
Po milém přivítání šla jako první na řadu Miya. Byla jsem zvědavá, jak jí to půjde v jiném prostředí s jinými ovečkami – a obavy byly zbytečné…
Po nás šla Daniela nejdříve s Ambrou, která se jeví velmi nadějně a pak s Marečkem…

Další fotografie.

fotografie od Lukáše a Dády

Dala jsem se dohromady s Danielou a jejími borderkami a rozhodli jsme se, že trochu připravíme pesany na ZVOPku. Zpočátku musely na trénink stačit kozy, které jsme zavřely do košáru a učily hafáčky balancovat a trošku i stranové povely.

Kolem košáru je jednoduché učit stranové povely: Kelpísky to hodně moc baví, obíhají košár a když se zastaví naproti mně, jdu doprava a pes se točí doleva, já mu to pojmenuji (používám povel séééém) a pochválím ho, jak je šikovný. Potom jdu zase doleva, pes se otočí a běží doprava a já mu to pojmenuji (povel tam) a následuje pochvala.

Další fotografie.

7. listopadu 2011

A konečně jsme se dočkali oveček… Daniela pořídila rovnou tři: Týnu a Štěpánky. Zatím nejsou na lidi moc zvyklé, ale pejsci jim nevadí…
Ovečky velmi rády chodily do rohu a občas se nám i povedlo zkusit jinou metodu výcviku stran. Ta spočívá v tom, že když mám ovečky v rohu, stoupnu si před ně a psa k nim nepustím. Tím pádem je pes nucen běhat do stran a já mu to opět pojmenovávám. Jen musím dát pozor, aby se mi pes neprotlačil mezi plotem k ovcím, proto u plotu psa zastavuji a posílám na druhou stranu.

Pro Benjamína nebyly ovečky dost akční, neustále chtěl pást kozy…
Nakonec to dopadlo tak, že si kozy nahnal k ovečkám a udržoval si je pěkně pohromadě svým hypnotizujícím pohledem…

Další fotografie.

15. listopadu 2011

Další lekce v pasení.

29. listopadu 2011

Další lekce v pasení.

29. prosince 2011

Další lekce v pasení.

základní ustanovení a cíle
zkouška ZVOP
Herding working test: Collecting Style (FCI-HWT CS)
Herding working test: Traditional Style
International herding trials: Collecting Style (FCI-IHT CS)
International herding trials: Traditional Style(FCI-IHT TS)

Základní ustanovení

Garantem zkoušek uvedených v tomto zkušebním řádu je Kynologická jednota – ČR Brno.

Cíl

Cílem ZVOP je posoudit vlohy a stupeň vyškolení psa k práci s ovcemi. ZVOP slouží pro veřejné otestování vloh psa ještě před tím, než se u něj začne s důkladným výcvikem a než se bude moci zúčastnit zkoušek HWT, IHT a soutěží TRIAL. Pro organizátory akcí je absolvování ZVOP zárukou, že se na zkouškách nebo trialech neobjeví účastník se psem, který nemá pro pasení vlohy a pást neumí. Dalším důvodem pro posuzování vloh psa při ZVOP je umožnit lidem, kteří nemohou se psem pást (nemají ovce ani jiná hospodářská zvířata), rozpoznat, zda jejich pes má v sobě geneticky zakódované vlastnosti, které může přenášet i na své potomstvo. Absolvování ZVOP pak může psa opravňovat k zařazení do pracovní třídy na výstavách, udělení titulu Šampión, případně k uznání chovnosti, pokud to má příslušný kynologický klub v podmínkách.

Podmínky účasti

Zkoušek ZVOP se mohou zúčastnit osoby (bez ohledu na stáří nebo pohlaví) se psem, který musí splňovat následující podmínky:

• Pes musí být zdravý a tělesně schopný plnit kriteria zkoušek a mít minimální věk předepsaný pro určitý druh zkoušky nebo soutěže.
• Vyloučeny jsou feny v druhé polovině březosti a do 7 týdnů po porodu.
• Vyloučeni jsou psi, kteří se v průběhu zkoušky zranili a nemohou dále plnit ustanovení zkušebního řádu.
• Háravé feny se mohou akce zúčastnit pouze po předběžné dohodě s pořadatelem a rozhodčím, většinou s tím, že soutěží jako poslední ve své kategorii.
• Minimální věk psa pro ZVOP je 9 měsíců.
• Mohou se zúčastnit psi všech plemen s průkazem i bez průkazu původu uznávaným FCI i kříženci.
• Pohlaví psa není omezeno.
• Pes musí mít platné očkování a veterinární atest (jako na výstavy).

Pokud účastník akce úspěšně absolvuje ZVOP, může se ten samý den zúčastnit i zkoušky nebo soutěže vyššího stupně. Splní-li pes zkoušku ZVOP, nemůže ji znovu opakovat. Pokud pes při ZVOP neuspěje, může ji opakovat na některé z příštích akcí.
Žádný účastník zkoušek ZVOP nesmí být v přímém rodinném (za rodinu se považují manžel nebo druh, děti, rodiče a případně jiné osoby žijící s rozhodčím ve společné domácnosti) nebo pracovním vztahu s rozhodčím (doporučuje se předem si ověřit, který rozhodčí je na akci nominován). Rozhodčí nesmí na akci posuzovat psa ve svém vlastnictví ani psa, který byl v jeho držení v době kratší než 6 měsíců před prováděnou akcí.

Pořádání a plánování zkoušek a soutěží

Zkoušky ZVOP mohou být pořádány různými organizacemi, ale jen ve spolupráci s Kynologickou jednotou ČR. Pořadatelem může být právní subjekt sdružený v ČMKU přímo, nebo i zprostředkovaně (např. kynologický svaz). Požadavek na pořádání zkoušek je nutno předložit KJ-ČR Brno 3 měsíce před začátkem pololetí, v němž by zkoušky měly být pořádány. Konání zkoušek ZVOP musí být uveřejněno dostatečně dlouho (podle uzávěrky k určitému datu až 3 měsíce) předem v přehledu kynologických akcí KJ-ČR (případně v některém odborném kynologickém časopise) a ve zpravodaji Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR.

Akce se mohou uskutečnit, dostaví-li se k prezenci minimálně tři účastníci. Omezení počtu účastníků v jednotlivých třídách nebo soutěžích je věcí pořadatele akce.
Na akcích musí účastníci v celém rozsahu dodržovat Zákon na ochranu zvířat proti týrání. Hrubost ovčáka vůči psu musí být trestána jeho vyloučením ze zkoušky.
Do průkazu původu, resp. výkonnostního průkazu se zapisují pouze úspěšně vykonané zkoušky. Psům bez průkazu původu, při úspěšném splnění první zkoušky, vydává rozhodčí výkonnostní průkaz.

Povinnosti pořadatele akce:

• určit vedoucího akce, který ručí za plnění všech povinností pořadatele a zajišťuje plynulý průběh akce,
• zajistit odpovídající prostory a zajistit bezpečnost všech účastníků i diváků,
• do týdne po obdržení delegace se spojit s rozhodčím a předběžně mu podat základní informace o akci, dohodnout s ním případně termín upřesnění počtu účastníků, hodiny zahájení apod.,
• podrobnosti o akci sdělit včas i nastupujícím psovodům,
• před zahájením akce vybrat od psovodů průkazy původu psů a výstavní a výkonnostní průkazy,
• před zahájením akce předat rozhodčímu soupisku všech účastníků zkoušek (formuláře obdrží předem od KJ-ČR Brno),
• uhradit rozhodčímu a případně i pomocníkům náležitosti podle platných směrnic (posuzovné, stravné, jízdné) a to i tehdy, kdyby došlo ke zrušení akce pro nepřízeň počasí, nezpůsobilý terén, nepřipravené pomůcky, veterinární opatření apod., je-li to nutné, odvádí za rozhodčího z posuzovného také daň z příjmů.

Povinnosti vedoucího akce:

• znát ustanovení zkušebního řádu a řídit se jimi,
• zastupovat po svém jmenování až do likvidace akce pořadatele,
• zajišťovat plynulý průběh akce, organizovat její přípravu i likvidaci,
• předat před zahájením akce rozhodčímu vyplněnou soupisku, která se vyhotovuje celkem třikrát ( 1x KJ-ČR, 1x rozhodčí, 1x pořadatel), do soupisky se zaznamenává bodové hodnocení všech (i neúspěšných) psovodů,
• zprostředkovávat styk mezi pořadatelem, rozhodčím a účastníky akce,
• zahájit a ukončit akci,
• nesmí prozrazovat účastníkům údaje, které by ovlivnily regulérnost akce,
• zabezpečit rozhodčímu prostor pro administrativní úkony,
• zajistit včasné a správné vyplnění bodovacích karet (formuláře obdrží pořadatel předem od KJ-ČR Brno), které se vyplňují celkem dvakrát (1x psovod, 1x KJ-ČR), v případě nesplnění zkoušky se bodovací karta nevyplňuje,
• podepsat soupisku účastníků, bodovací karty a výstavní a výkonnostní průkazy,
• pokud byl podán protest, oznámit to před ukončením akce rozhodčímu, protest řešit, sepsat o tom protokol a podepsat ho (protokol o řešení protestu pak předat pořadateli akce).

Rozhodčí – práva a povinnosti

Rozhodčí přezkušuje a hodnotí výkony psů i psovodů při zkouškách a soutěžích. Může to být osoba s občanstvím ČR i jiné země, musí však mít pro tuto činnost oprávnění ze své země. Delegaci rozhodčích provádí KJ-ČR Brno. Školení a jmenování rozhodčích provádí KJ-ČR Brno dle vlastních směrnic. Počet rozhodčích se volí podle důležitosti zkoušky nebo soutěže. Obvykle stačí, když posuzuje jen jeden rozhodčí, při větších akcích mohou být až tři rozhodčí.

• Rozhodčí může v odůvodněných případech delegaci odmítnout, nebo, po dohodě s pořadatelem, termín akce přesunut maximálně o dva týdny před či po stanoveném termínu. Toto však musí s předstihem oznámit KJ-ČR Brno.
• Rozhodnutí rozhodčího je konečné a nelze proti němu uplatňovat protest. Proti formálním závadám zkoušek lze podávat protest u vedoucího akce nejpozději při závěrečném nástupu psovodů.
• Určuje, po poradě s pořadateli, harmonogram akce a oznámí ho při zahajovacím nástupu všem účastníkům.
• Musí včas a přesně poučit pomocníky o jejich práci.
• Má právo odmítnout posuzování v případě, že klimatické podmínky nebo zajištění akce neodpovídají požadavkům, nebo pokud došlo k hrubému narušení akce v jejím průběhu (tím však nejsou dotčeny jeho nároky na úhradu náležitostí, což platí i v případě, že pořadatel včas neoznámí rozhodčímu odvolání akce).
• Pokud je k posuzování akce delegováno více rozhodčích (třeba i dodatečně), je hlavním rozhodčím vždy rozhodčí původně na akci delegovaný, nebo rozhodčí napsaný v delegaci na prvním místě.
• Je povinen zaslat řádně vyplněný a podepsaný originál soupisky a kopie bodovacích karet do14ti dnů po akci delegujícímu orgánu.
• Zapisuje úspěšný výsledek zkoušky do průkazu původu psa nebo do jeho výstavního a výkonnostního průkazu.

Psovod – práva a povinnosti

Psovod je osoba, která při zkoušce nebo soutěži vede psa a usměrňuje jeho činnost.

• musí znát ustanovení zkušebního řádu,
• je povinen chovat se ukázněně, řídit se pokyny rozhodčího a pořadatele akce,
• nesmí psa fyzicky trestat ani se k němu chovat hrubě,
• může v jeden den nastoupit maximálně se dvěma psy,
• musí dodržovat platné veterinární předpisy i ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání,
• pokud nastupuje s hárající fenou, musí to předem oznámit pořadateli a nepohybovat se s ní před akcí v prostoru určeném k předvádění,
• před zahájením akce musí odevzdat průkaz původu psa nebo výstavní a výkonnostní průkaz, zaplatit startovné a to i v případě, že se na akci nedostaví,
• odpovídá za škody způsobené psem, se kterým ke zkouškám nastoupil,
• na akci se musí dostavit včas a musí být přítomen až do jejího závěru,
• má právo na originál bodovací karty a zápis výsledku zkoušky do průkazu původu psa nebo do výstavního a výkonnostního průkazu.

Ocenění

Při ZVOP není vyhlašováno umístění soutěžících, nejsou předávány ceny podle výkonu. Absolvování ZVOP je zapisováno do přílohy průkazu původu psa, resp. do pracovní knížky psa.

Zvířata

Při ZVOP se pracuje s ovcemi. Může se pracovat s ovcemi různých plemen, obvykle s pěti až dvaceti ovcemi. Počet ovcí stanovuje rozhodčí. Při ZVOP se může pracovat i s jinými hospodářskými zvířaty nebo s větším počtem ovcí než 20. Počty zvířat bývají různé, u indických běžců a hus to bývá stádo asi deseti kusů, u jalovic a prasat tří kusů.

Parkur

Parkur pro ZVOP určuje rozhodčí. Obvykle vyžaduje oplocený prostor o poloměru nejméně 9 metrů. Prostor však nemusí mít tvar kruhu, ale například obdélníku. Ideální je, když jeho delší strana měří více než 50 metrů a kratší 30 metrů. To pak obvykle rozhodčí požaduje uvnitř ohrazeného prostoru ještě košár. Někdy rozhodčímu stačí k posouzení vloh jen košár o délce jednoho dílu dva metry. Pomocný košár, ve kterém se zkouška neprovádí, by měl být tak velký, aby v něm mohly pobývat alespoň tři skupiny ovcí (raději více).

Pomůcky

Ovčák může mít na parkuru pouze ovčáckou hůl a píšťalku. Před zahájením práce může mít ovčák psa na vodítku. Vlastní parkur však pes vypracovává bez vodítka, může mít obojek nebo postroj. Pokud má obojek stahovací nebo polostahovací, nesmí být nastaven na stahování. Používání ostnatého obojku je zakázáno! V průběhu akce pracuje pes bez náhubku.

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO POSUZOVÁNÍ ZVOP

Hodnotí se pouze zda pes prospěl nebo neprospěl. Test lze opakovat několikrát, ne však v jednom dni. Rozhodčí může ovčákovi radit, povzbuzovat ho, případně projít parkur společně s ním. Ovčák může psa hladit či jiným způsobem odměňovat.
Posuzovány jsou následující úkony: pohyb za stádem, zájem o práci, změny tempa, soustředění (uši, oči), cit pro odpovědnost za stádo, styl práce (nakolik je typický pro dané plemeno), předvídavost vzdálenosti, nebojácnost, nátlak (přiblížení se až těsně ke zvířatům, kousnutí, resp. štípnutí na povel ovčáka), napadání zvířat (nežádoucí je kousnutí do vlny nebo jiné agresivní chování provedené bez předchozího povelu ovčáka).
Posuzování může probíhat i na parkuru, vytvořeném uměle nebo přírodně, který může, ale nemusí být podobný parkuru první výkonnostní třídy. Parkur je pouze pomůckou při hodnocení práce psa, ovčák nemusí projít všechny překážky, není ani limitován časem.

Obecné chyby

Agresivní chování ke zvířatům. Pes po ovci chňape nebo ji kousne bez předchozího povelu ovčáka, posuzuje se i místo na těle zvířete (přípustné je “štípnutí” do nohy nebo mulce). Negativně se posuzuje, když bylo kousnutí nespravedlivé (i například když pes kousne jen z přemíry svého temperamentu). Za hrubé nebo opakované kousnutí do vlny (resp. nespravedlivé kousnutí) může rozhodčí účastníka diskvalifikovat.
Nesoustředění na práci. Pes by měl mít ovce od prvního okamžiku, kdy je uvede do pohybu, pod kontrolou.
Špatný způsob vedení. Stádo má pes vést pevně, ale aniž by je vyplašil. Rozhodčí posoudí, do jaké míry je pes obdařen charismatickým darem převést na ovce klid a jistotu. Ovce mají být přes parkur hnány klidným, pravidelným způsobem. Zastavování nebo běhání ovcí, stejně jako příliš chvatná nebo nepořádná práce, psa stojí body.
Neuposlechnutí povelu. Pro precizní práci na parkuru je nutná bezpodmínečná poslušnost a plnění povelů. Neuposlechnutí povelu nebo přílišné korigování psovodem znamená odečtení bodů.

Časový limit

Pro jednoho psa je povolen časový limit do 15 minut. V této době se musí minimálně 5 minut soustředěně věnovat zvířatům. Rozhodčí může tuto dobu libovolně zkrátit. Většinou pozná velmi rychle, zda pes pro pasení vlohy má, nebo nemá.

Protože jsem si až doposud nebyla u Miyi jistá, zda jí ovečky a velká věda o pasení něco říká, rozhodla jsem se, že zkusím zjistit, jak na tom s vlohami je.
Kamarádka, co má pasecí borderky, mi nabídla k vyzkoušení čtyři mladé kozy, které jsou velmi hodné a zvyklé na psy… a měla pravdu – když jsem s Benjamínem a Miyou přijela, kozy se klidně pásly na zahradě a tu a tam zvědavě pokukovaly po psech.

Benjamín to už nemohl vydržet a hodně moc chtěl jít pást.

Musel ale počkat, protože jsem jako první vzala Miyu. Nepřekvapilo mne, že se koz vůbec nebála. Naopak, neustále je vybízela ke hře a vypadalo to, že neví, co si má počít.

Rozhodla jsem se tedy, že pustím Benjamína a uvidím, zda se Miya „chytne“.
Benjamín s přehledem kozy vyhnal ze stodoly a než se stačil zorientovat, 3 kozy vylezly na hromadu dříví. Miye to zřejmě docvaklo a s borderkou Ambrou zahnaly do stádečka tu čtvrtou – a že jim to holkám šlo!

Byla jsem zvědavá, co se bude dít dál – očekávala jsem, že je kelpísci svým štěkotem donutí slézt z té hromady dřeva… ale jakmile se kozy pohnuly, psi je obestoupili a nedovolili jim opustit stádečko, drželi si je pěkně pohromadě. Bylo to něco neuvěřitelného… pracovali jako tým!

Vzhledem k bezpečnosti koz i psů jsme s kamarádkou rozhodly, že kozy půjdou z hromady dřeva dolů… A psům najednou bylo „jasné“, čeho chceme dosáhnou a vydatně nám pomáhali.

Kozy slezly dolů a Benjamín si to potom náramně užil…

Troufnu si tedy říci, že Miya o pasení mít zájem bude…

Další fotografie.

Dnes jsem měla pochopit, co je to balanc, zkoušeli jsme také odvolání psa od oveček, zalehávání a ukončení činnosti.

Co je balanc?

Odborná literatura tvrdí, že:

• balance je instinktivní pohyb psa za skupinou ovcí za účelem udržet ovečky co nejdéle u ovčáka
• balance point je místo, kde se pes zastaví a drží ovečky v klidu
• drive balance je krouživý pohyb psa za skupinou ovcí, jehož účelem je pohyb skupiny v přímém směru

Pokud má pes dobrý instinkt pro balanc, reaguje tak, že oběhne stádo a pohybuje se naproti psovodovi, takže psovod je např. na šestce a pes na dvanáctce (z pohledu ciferníku hodin). Zní to jednoduše, ale v praxi je to docela na bednu: pokud já jdu vpravo, pes má jít vlevo. Jenže vše je jinak, když jdu před stádem, za mnou jdou ovečky a potom jde pes.
Po chvíli tréninku jsem měla v hlavě takový guláš, že jsem nevěděla, kde mám levou ruku a kde pravou… a nepomohlo klasické: seno x sláma. Pes to má jednodušší, ten vlohy k pasení má, o mně se to ale říci nedá…

Zalehávání

Patří k těm jednodušším cvikům, Benjamín zalehává všechno živé, problém je v tom, že na můj povel jen občas. Ale toto se dá časem dopilovat.

Ukončení činnosti.

Ukončení výcviku popř. odvolání od ovcí patří mezi základní poslušnost. Je to ale, podle mého názoru, docela na dlouho. Proč? Pes vidí ovečky, má chuť pracovat, v hlavě mu to šrotuje, takže naprosto nic okolo nevnímá a najednou si jeho páníček vzpomene, že chce, aby přišel a nevěnoval se ovcím… Ale dá se to zvládnout, i když se to napoprvé hned nepovede.

Další fotografie.

1. dubna 2009

Malinkatá příprava na ZVOP.

Další fotografie.

8. dubna 2009

Další fotografie.