Hanácké toulky

První lednový víkend roku 2010 jsem přijala pozvání na Hanou, konkrétně do Kostelce na Hané, který leží v oblasti pradávného osídlení, o čemž svědčí četná archeologická naleziště.
Byla jsem už očekávána, když jsem doslova vypadla z vlaku vlající na vodítku za Benjamínem, který hledal něco, co by se alespoň trochu podobalo malinkému patníku… Opravdu krásný začátek, zvlášť, když se sníh díky dešti změnil na led.

Procházka v Olomouci

Do šestého (podle počtu obyvatel) největšího města v ČR jsem se vydala až v neděli. Kupodivu vlaky zpoždění neměly, i když byla hlášena sněhová kalamita…

Hromadnou dopravou jsme se přemístili na výstaviště Flóra, kde od 9:30 začínala hanácká národní výstava psů. Kruh s kelpiemi byl umístěn hodně vzadu, až v pavilonu G. Venku sněžilo s deštěm, takže se nám moc nechtělo okukovat stánky pro pejsky a hned jsme si to zamířili na místo určení.
Byla jsem zvědavá na olomoucký orloj, takže jsme hned po soutěži vyrazili do města. Cestou na náměstí jsem navštívila pár kostelů, kde ještě byla vánoční výzdoba a betlémy.

obrázek

Šouravými kroky jsme zamířili do historického jádra Horního náměstí, kde kromě vánočního stromečku stojí radnice s Orlojem z 15. století a čestný sloup Nejsvětější trojice. Tento Čestný sloup vznikal v období let 1716-1754. Uvnitř sloupu je situována kaple Nejsvětější Trojice s šesti reliéfy s motivem oběti. Výška celého objektu dosahuje 35 metrů. Ve třech výškových rovinách se nachází celkem 18 soch světců. Jedná se o sv. Mořice, sv. Václava,sv. Floriána, sv. Aloise Gonzagu, sv. Antonína Paduánského, sv. Jana Kapistrána (1. výšková rovina), sv. Metoděje, sv. Cyrila, sv.Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého, sv. Jan Sarkandera, sv. Blažeje ( 2. výšková rovina), sv. Annu, sv. Jáchyma, sv. Josefa, sv. Vavřince, sv.Jeronýma a sv. Jana Křtitele (3. výšková rovina). Dále je sloup zdoben reliéfy 12 apoštolů (1. a 2. výšková rovina) a reliéfy tří křesťanských ctností: Lásky, Naděje a Víry (3. výšková rovina). V horní části na sloupu je situováno pozlacené měděné sousoší Nanebevzetí Panny Marie a vrchol jehlanu je ukončen další skupinou pozlacených měděných plastik znázorňující Boží trojici.

obrázek

Kdo by neznal olomoucké kašny?
Každý, kdo přijede do Olomouce, se u některé z kašen alespoň zastaví. I když v Olomouci bylo dostatek studní, důležitým zdrojem vody zde byly kašny. Kašny se zde zachovaly díky tomu, že vodovod byl v Olomouci zřízen až koncem 19. století.
Soubor šesti barokních kašen je svým způsobem ojedinělý a nemá v jiných evropských městech obdoby. Vznikly v průběhu let 1683 – 1735 a všechny jsou zdobeny motivy z antiky.
Kvůli nepřízni počasí mi byl odepřen zrakový i sluchový vjem, které kašny nabízejí, ale u některých jsem se přeci jen zastavila.

KAŠNA AIRONOVA, stojící na Horním náměstí, byla slavnostně „otevřena“ 27. září 2002.
Sochař si vybral jako motiv Ariona, bájného pěvce, který se před lupiči vrhl z lodi do moře a delfín mu prý zachránil život. Airon je zde znázorněn, jak objímá delfína ve skoku a přitom drží v obou rukou velké ryby. Na hlavě má klobouk, ze kterého skáčí drobní delfíni.
V kašně je kamenný podstavec, na kterém stojí želva, která nese na svém krunýři skálu s motivy olomoucké historie. Je na ní spousta mořských rybiček a také lidiček. Ze stěny trčí řada rybích tlam, ze kterých tryská voda.
Hned vedle jsou další dvě želvy. Na jedné stojí hošík na podstavci, nohama na dvou malých želvách. V rukou má velkou rybu. Na druhé želvě stojí na podstavci dívenka držící velkou lasturu.
A nakonec velká želva, stojící opodál, je atrakcí pro malé děti. Má na sobě plno života. Z tlamy jí kouká živočich podobný kobylce (nebo ještěrce?), hlavu zdobí korunka v podobě delfínka… Benjamínovi se želva moc líbila, přeskakoval ji, lezl jí na záda… asi se snažil vyprovokovat ji k nějaké zábavě…

obrázek obrázek obrázek obrázek

Další kašnou je CAESAROVA KAŠNA, postavena ve východní části Horního náměstí.
Na skále jsou zde nataženi dva vousatí vodní muži, kteří si podávají ruce jako symbol soutoku řek Moravy a Dunaje. Jeden drží v ruce štít s orlicí (znak Moravy), druhý drží štít se znakem Dolních Rakous (pět letících orlů). Věrnost měšťanů města panovníkovi symbolizuje sedící pes. Nad tím vším se vzpíná kůň s jezdcem.
Koncem minulého století byla tomuto jezdci odstraněna z hlavy šesticípá hvězda. Římský vojevůdce Gaius Julius Caesar, který byl podle dobových představ zakladatelem města Olomouce, byl takto degradován na obyčejného římského vojína.
Fotografie se mi moc nepovedla, objektiv se zamlžil díky neustále padajícímu sněhu…

obrázek

HERKULOVA KAŠNA se nachází na Horním náměstí nedaleko severozápadní strany radnice.
Dominantou kašny je socha Herkulese, který bojuje s lernskou hydrou, hrdina je oblečen do lví kůže, v pravé ruce svírá kyj (původně byla socha ozbrojena mečem), v levé ruce drží symbol města Olomouce, šachovanou orlici, kterou chrání tělem před sedmihlavou saní zobrazenou u jeho nohou.

JUPITEROVA KAŠNA zdobí spodní část Dolního náměstí poblíž kapucínského kláštera.
Původně byla součástí kašny socha sv. Floriana. V roce 1735 byla socha sv. Floriana odstraněna a na její místo byla postavena socha Jupitera. Jupiterova postava, svírající ve své pravé zdvižené ruce svazek blesků a s levou rukou založenou v bok, je umístěna na čtvercovém hranolovitém podstavci zdobeném ve čtyřech rozích maskarony (ornamentální reliéfy mužské tváře). U levé nohy boha stojí jemu zasvěcené zvíře, orel s roztaženými křídly, posel vládce nebes, ochranitele domů, státu a veškerého pořádku.

MERKUROVA KAŠNA stojí na druhém konci ulice ústící z Horního náměstí.
Uprostřed kašny je na kruhovém skalisku se třemi hadovitými delfíny s otevřenými tlamami umístěna postava Merkura – římského boha obchodu. Stojí na skále s prohnutým tělem a zvednutou hlavou, která se dívá vzhůru. Je vyobrazen se třemi základními znaky, symbolizující jeho poslání: Na hlavě má petasus (klobouk jako ochranu proti dešti), ve zdvižené pravé ruce drží caduceus (berlu s dvojicí spletených hadů, odznak posla), na nohou má talaria (okřídlené opánky umožňující mu rychlé překonávání vzdáleností). U Merkurových nohou je umístěna postava sedícího andílka a vypadá to, jako kdyby mu zavazoval sandály.
Merkur je vlastně řecký Hermés, který je průvodce duší zemřelých. Proto jsou na této kašně take tři chrliče vody ve tvaru hadovitých delfínů, kteří symbolizují tři řeky v podsvětí – Léthe, Styx a Acherón.

NEPTUMOVU KAŠNU najdeme na horní části Dolního náměstí a je to nejstarší dochovaná olomoucká kašna.
Kašně dominuje socha Neptuna držící trojzubec dolů, aby uklidňoval moře a chránil Olomouc. Uprostřed kašny je na čtyřech pilířích na nízkém podstavci sousoší. Tvoří ho poprsí čtyř vzpínajicích se mořských koní, mezi nimiž na skalisku stojí socha rozkročeného a dopředu nakloněného Neptuna. Neptun, starořímský bůh vodstva, vládce moří, drží v rukou proti vodě obrácený trojzubec, kterým krotí mořské živly. Převzal funkce řeckého boha Poseidóna. Kůň je obrazem pádící mořské vlny.

KAŠNA TRITÓNŮ stojí na náměstí Republiky naproti muzeu.
Kašna představuje nezbedná mořská božstva, Tritony, která jsou syny boha Tritona a vnuky vládce moří nazývaném v římské mytologii Neptunem. Ve spodní části kašny jsou umístěni dva muži a dva delfíni společně nesoucí oválnou mušli. V této mušli stojí chlapec, který drží na řetězech dva okřídlené mořské psy.

Umělečtí historikové považují kašnu Tritónů za nejlepší z celého souboru dochovaných kašen, i když vlastní sochařské kvality nepřesahují běžný průměr kamenosochařských prací v olomoucké oblasti.
Pokud se projdeme kolem všech olomouckých kašen, tu nejlepší si nalezne každý z nás podle svého vkusu.

Fotogalerie z Olomouce

Příspěvek byl publikován v rubrice Toulky, Zážitky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.