Nejinteligentnější plemena psů

Kdo je nejlepší přítel člověka? Naprostá většina z vás odpoví, že pes. A taky všichni chovatelé psů ví, že se jedná o inteligentní zvířata, která svou inteligenci projevují neustále.
Dokáží udělat spoustu kousků, kterými nám zvednou náladu, vycítí, když jsme nemocní a taky se dokážou vrátit domů, když se někde zatoulají.
Pes se v blízkosti člověka objevuje prakticky od doby, kdy člověk byl schopen využít jeho služby. Za tu dobu se vyšlechtilo mnoho plemen.

Psům bez problémů přiznáváme třeba inteligenci sociální, jak je to však s jejich schopnostmi abstraktního myšlení ve smyslu logiky či matematiky?
Když např. pes vyskočí přesně tak, aby chytil míček v letu, nejde jistě o matematickou inteligenci, protože zvíře neprovádí žádné výpočty. Nicméně obecně zvířatům určité abstraktně-matematické schopnosti nechybí.
I pes samozřejmě nějak porovnává kvantitu, radši si vybere misku, kde je více žrádla. To ještě není důkaz žádné zvláštní abstrakce, pes má ovšem smyl pro něco jako „abstraktní geometrii“ – byly zaznamenány případy, kdy měl přinést více předmětů, ale nedokázal je uchopit současně, tak je tedy „složil“ (menší předmět dal do klobouku apod.).
Co se týče početních schopností psů, zaznamenány jsou případy, že člověk rozháže deset až dvacet předmětů a pak dává psovi pokyn, aby je postupně přinášel. Jakmile pes donese všechny předměty, v povelech se pokračuje. Pes si ale pamatuje, kolik předmětů bylo pohozeno a v určitý okamžik na člověka začne tázavě zírat, že už tedy není co přinášet.
Uskutečnily se i experimenty, kdy byl psovi ukázán předmět, který se schoval pod deku. Poté je totéž provedeno s dalším předmětem, a pak s dalším atd. Nepozorovaně se však jeden předmět odstranil a deka se odkryla. Pes byl potom zjevně zmaten, že tu něco nehraje. To ale není zase tak překvapivé, fena by měla být schopna nějak počítat štěňata (pastevečtí psi mají také „spočítané“ své stádo).

Poznámka: Z výše popsaného se zdá, že psí matematická inteligence spíše zaostává třeba za krkavcovitými ptáky. Možná je problém v nastavení experimentů, které jsou vizuální, ale zrak u psa není tak dominantní smysl jako u člověka nebo havrana.
V případech popisovaných schopností máme před sebou často výběrový efekt; popisovány jsou dovednosti výjimečně chytrých jedinců a pak se zklamaně divíme, že zrovna náš pes to nezvládne.
Zajímavé je, že uvedené případy ukazují matematické schopnosti psa, které nebyly nijak speciálně cvičeny. Šlo by psy cíleně „učit matematiku“?
Na druhou stranu si musíme uvědomit, že s ohledem na životní styl může být mnohem složitější soužití s inteligentnějším psem, než s tím méně pokročilým. Dokonalejší psí osobnost může být náročnější i pro svého pána. Chce víc času, víc komunikace, vyžaduje náročnější úkoly. A z výše uvedeného jasně vyplývá i další fakt:
Kdo chová chytrého psa, měl by si najít časově méně náročné zaměstnání a začít se svému hafanovi více věnovat. Má tedy pravdu šlachovitá důchodkyně, která na svého pudlíka v městském parku vyštěkne: „Bobíku, ty jsi tak chytrej, že bys tu mohl dělat starostu…?“

Psi také umějí aplikovat vylučovací princip. Byly zaznamenány případy, kdy pes měl před sebou hromadu různých předmětů, z nichž všechny kromě jednoho znal pojmenováním. Následně dostal úkol ve stylu „přines budík“. Pes provedl vyloučení všeho ostatního a usoudil, že budík musí být tedy to, co nezná, a předmět přinesl. Už toto jedno spojení navíc stačilo k tomu, aby si udělal příslušnou vazbu a nadále měl slovo identifikované s tímto typem předmětu.

Nahlédneme-li do literatury, tak Stanley Coren ve své knize Inteligence psů z roku 1994 uvádí výsledky svého dlouholetého výzkumu na toto téma u více jak 70 nejběžnějších plemen světa. Na výzkumu se podíleli většinou kanadští a angličtí cvičitelé a rozhodčí, a výsledkem bylo posouzení a sestavení žebříčku pracovní a poslušnostní inteligence a schopností. I zde však existují výjimky a individuální odchylky, a tak nelze chápat sestavený žebříček jako dogma. Valná většina úspěchu psa závisí především na cvičiteli.

Myšlení psů je na úrovni dvou až dvouapůlletých dětí. Průměrný pes rozumí přibližně 165 slovům a gestům, některý pes až 250 slovům.
Na základě testu s věcmi, schovávanými a pak odhalenými za plátnem, Coren definitivně potvrdil, že většina psů ovládá základní aritmetiku a někteří jsou schopni počítat do čtyř až pěti.
Vědci se vrhli na studium psí inteligence, pokoušejí se sestavovat žebříčky, do kterých řadí psy podle jejich intelektuálních schopností. Profesor Coren změřil psí inteligenci a rozdělil ji do tří skupin:
První je přizpůsobivost. Přesněji schopnost učit se a řešit úkoly a problémy. Ta se dá podle něj hodnotit jen individuálně, tedy u každého psa zvlášť bez ohledu na to, jaké je rasy.
To platí i pro druhý typ inteligence, kterou je instinkt.
Poslední oblastí je schopnost spolupráce a poslušnost.

V I. kategorii (1.- 10. místo) jsou nejlepší psi, pokud jde o poslušnost a pracovní inteligenci. Většina psů těchto plemen začne chápat jednoduchý povel po méně než 5 opakováních a pamatuje si nový cvik bez dalšího opakování. První povel plní v 95% nebo lépe. Reagují na povel sotva sekundu po tom, co byl vysloven, i když je jejich majitel vzdálen.

V II. kategorii (11.- 26. místo) jsou vynikající pracovní psi. Jednoduchý povel se naučí vykonávat již po 5 až 10 opakováních. Takový povel si pamatují výborně, ale vyžadují opakování. Na první povel reagují v 85% procentech a lépe. Složitější povely mohou někdy plnit pomaleji, je-li jejich majitel vzdálen. Pomalejší reakce se dá ale odstranit výcvikem. Přesto může každý tato plemena dobře cvičit, i když má méně trpělivosti a zkušeností.

Ostatní plemena psů se postupně umístila v dalších čtyřech kategoriích.

A jak dopadl výzkum?

Nejinteligentnější psi:
1. Border collie, 2. Pudl, 3. Německý ovčák, 4. Zlatý retriever, 5. Dobrman, 6. Shetlandský ovčák, 7. Labrador, 8. Papillon, 9. Rottweiler, 10. Australský honácký pes

Nejtvrdší obránci:
1. Mastif, 2. Dobrman, 3. Rottweiler, 4. Komondor, 5. Puli, 6. Obří knírač, 7. Německý ovčák, 8. Ridgeback, 9. Kuvasz, 10. Staffordshirský teriér

Zdroj: Přednáška o inteligenci psů, názory a poznámky kynologů, Beroun, leden 2010

IQ TEST nejen PRO KELPIE

Test si může se svým psem udělat kdokoliv. Stačí zaslat výsledky na uvedený mail a k tomu připsat, o jaké plemeno se jedná, pohlaví, zda je pes chován v kotci či doma a stáří psa: do 1 roku; 1-3 roky; 3-8 let; 8 a více. (e-mail: hela.ac(zavináč)centrum.cz)

1. Schopnost pozorování

Předstírejte, že se svým psem chcete jít ven. Když vás pes pozoruje, vezměte si bundu, klíč a vodítko, ale pak zůstaňte stát.
a) Když pes běží ke dveřím nebo rozjíveně přiběhne k vám.
b) Když ne, jděte směrem ke dveřím a zastavte se. Když k vám přijde.
c) Když ne, dojděte až ke dveřím a dělejte, jako byste je otevírali. Když k vám pes přijde.
d) Když nepřijde, ale vykazuje nějakou reakci.
e) Žádná reakce.

2. Pozornost, poznávání okolí

V době, kdy je pes mimo byt, přestavte nábytek. Nejméně pět kusů by mělo stát jinde, než stálo předtím. Vezměte stopky a zavolejte psa.
a) Když začne během 15 vteřin přestavěný nábytek očichávat nebo zkoumat.
b) Zaregistruje změnu za 15 až 30 vteřin.
c) Když zaregistruje změnu až za 30 až 60 vteřin.
d) Když se zdá, že pes něco zpozoroval, ale nic neočichává.
e) Po minutě žádné reakce.

3. Společenské chování

Počkejte, až bude pes sedět asi dva metry od vás. Dívejte se mu upřeně do očí, až se on podívá na vás. Po dalších třech vteřinách nasaďte široký úsměv.
a) Když pes přijde k vám a vrtí ocasem.
b) Pes se přibližuje jen pomalu, nebo dojde na půl cesty a nevrtí ocasem.
c) Pes se zvedne, ale nepohne se.
d) Pes odejde.
e) Žádná reakce.

4. Krátkodobá paměť

Vezměte psa na vodítko a posaďte ho doprostřed pokoje. Ukažte mu sousto, které příliš nevoní, a rychle ho položte do rohu místnosti. Pak vyveďte psa z místnosti a choďte s ním v kruhu. Nejdéle po 15 vteřinách ho zaveďte zpět do místnosti a pusťte z vodítka.
a) Pes jde přímo k soustu.
b) Systematickým čenicháním zjistí správný roh a sousto najde.
c) Pes hledá nesystematicky, a přesto najde sousto nejdéle za 45 vteřin.
d) Pes hledá, ale po 45 vteřinách nic nenajde.
e) Bez reakce.

5. Dlouhodobá paměť

Položte sousto do jiného kouta. Potom vyveďte psa z místnosti a vraťte se s ním za pět minut.
a) Pes jde přímo k soustu.
b) Jde nejdřív do rohu z testu 4, a teprve pak rychle do správného rohu.

c) Systematicky vyčenichá správný roh a sousto najde.
d) Hledá nesystematicky, ale najde sousto maximálně po 45 vteřinách.
e) Hledá, ale po 45 vteřinách nic nenajde.
f) Bez reakce.

6. Schopnost manipulace

Postavte z těžkých knih nebo jiných předmětů a prkna malý stolek. Musí být tak vysoký, aby na něj pes dosáhl tlapou, ale tak nízký, aby pod něj nemohl strčit hlavu. Dejte psovi očichat sousto a položte ho rychle pod prkno.
a) Pes si tlapou vytáhne sousto maximálně za 60 vteřin.
b) Za jednu až tři minuty.
c) Pes se snaží vytáhnout sousto čumákem nebo tlapou, ale během tří minut to nedokáže.
d) Čichá a po jednom nebo dvou pokusech to vzdá.
e) Po třech minutách žádná reakce.

7. Porozumění řeči

Pes by měl sedět ve vzdálenosti asi dvou metrů. Zavolejte na něj obvyklou intonací: „konzerva“.
a) Když k vám pes přijde.
b) Když nepřijde, zavolejte „hudba“, potom hned přijde.
c) Když se pes na žádné zavolání nepohnul, zavolejte ho jménem. Pes se přiblíží.
d) Když ne, zavolejte ho ještě jednou. Reaguje a hned přijde.
e) Nereaguje.

8. Řešení problému

Nechte psa očichat jeho oblíbený pamlsek. Pak jej položte na zem tak, aby to pes viděl. Zakryjte pochoutku prázdnou plechovkou. Vyzvěte psa, aby žral, a měřte čas.
a) Na to, aby se dostal k pamlsku, potřebuje 5 vteřin.
b) Trvá to 5 až 15 vteřin.
c) Trvá to víc jak 15 až 30 vteřin.
d) Trvá to 30 až 50 vteřin.
e) Jestliže to pes nedokáže, ale čichá kolem plechovky.
f) Žádná reakce.

9. Řešení problému

Vezměte menší deku a dejte ji psovi očichat. Pak mu ji rychle a plynule hoďte přes hlavu a plece.
a) Osvobodí se během 15 vteřin.
b) Když to dokáže za 15 až 30 vteřin.
c) Osvobodí se za 30 až 60 vteřin.
d) Víc jak 1 – 2 minuty.
e) Nezvládne to.

10. Řešení problému

Dejte psovi očichat chutné sousto a nechte ho, aby je pozoroval po dobu pěti vteřin. Přehnaně rychle položte sousto na zem a přikryjte ho utěrkou. Dejte psovi pokyn, aby žral a měřte čas.
a) Pes se dostane k soustu během 15 vteřin.
b) Déle než 15 až 30 vteřin.
c) 30 až 60 vteřin.
d) 1 – 2 minuty.
e) Pes se sice pokouší dostat k soustu, ale vzdá to.
f) Po dvou minutách žádná reakce.

A aby to páníčkům nebylo líto, mohou si vyzkoušet, zda patří mezi 2% nejinteligentnějších lidí na světě.

V této úloze není žádný trik, jde o pouhou logiku. Takže: hodně štěstí a nevzdávejte se!

1. Je 5 domů, každý jiný barvy.
2. V každém domě bydlí jedna osoba jiné národnosti.
3. Každý majitel domu upředňostňuje určitý nápoj, kouří určitou značku cigaret a chová určité zvíře.
4. ŽÁDNÁ z těcho pěti osob nepije STEJNÝ nápoj, nekouří stejné cigarety a nechová stejné zvíře.

Otázka: Komu patří ryba?

Víte, že:

  • Brit žije v červeném domě.
  • Švéd chová psa.
  • Dán pije rád čaj.
  • Němec kouří cigarety Rothmanns.
  • Nor bydlí v prvním domku.
  • Majitel zeleného domku pije kávu.
  • Kuřák cigaret Winfield pije rád pivo.
  • Majitel žlutého domu kouří cigarety Dunhill.
  • Osoba, která kouří Pall Mall chová papouška.
  • Muž, který bydlí v prostředním domě, pije mléko.
  • Kuřák cigaret Marlboro bydlí vedlo toho, kdo chová kočku.
  • Muž, který chová koně, bydlí vedlo toho, který kouří Dunhill.
  • Nor bydlí vedle modrého domu.
  • Kuřák cigaret Marlboro má souseda, který pije vodu.
  • Zelený dům stojí nalevo od bílého domu.

A. Eistein vytvořil tuto hádanku v minulém století. Tvrdil, že 98% lidí na světě není schopno jí vyřešit.
Dobrou zábavu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Pokladnice slov, Štěky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Nejinteligentnější plemena psů

  1. Pingback: Zážitky 2010 | Australská kelpie