Příběh O sultánovi

Jeden bohatý sultán se nudil. Měl všeho dost, a tak si vymyslel, že by mu poddaní měli více prokazovat úctu. Proto poručil, aby se mu každé ráno přišli poklonit a přinesli mu nějaký dar. Mezi ostatními přicházel jeden mlčenlivý žebrák. Uklonil se a podal králi jablko.

Sultán byl zvyklý dostávat vznešené dary. Proto vždy znechuceně jablko přijal. Ale i přesto každé ráno tento muž přicházel se svým darem. Sultán pokaždé jablko převzal a bezmyšlenkovitě ho položil do koše vedle trůnu. Brzy byl koš plný a jablka z něj začala vypadávat. Jednou sultánova cvičená opička jedno z nich sebrala a kousla do něj. Divoce vyprskla a s pliváním ho hodila sultánovi pod nohy. Sultán chtěl vědět proč. Sehnul se a s překvapením zjistil, že uvnitř jablka je perla. Hned nechal rozkrájet všechna jablka a v každém z nich skutečně byla perla. Celý udivený nechal muže zavolat. Teprve teď v něm poznal vzácného mudrce.
„Proč jsi to udělal?“ ptal se sultán.
„Přinesl jsem ti tato jablka,“ odpověděl mudrc, „abych ti ukázal, že život ti přináší každý den podivuhodný dar, který přehlížíš a zahazuješ, protože jsi obklopen příliš velkým bohatstvím. Tímto darem je nový den, který právě začíná. A s ním nové možnosti a nová požehnání. Ale ty, oslněn leskem zlata, si neuvědomuješ cenu toho, co každý den dostáváš!“

Příspěvek byl publikován v rubrice Pokladnice slov, Příběhy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.