Řekli ve filmu…

ZÁŘE VE TVÝCH OČÍCH
Jestli ještě někdy ucítím to světlo, jak na mě svítí, nemusím ti vykládat, jak bych to uvítala. To světlo už jsem cítila, ale nechala jsem si ho proklouznout a tak jen věřím, že se jednoho dne vrátí. Není to reflektor, není to svíčka, není to pouliční osvětlení. Jen jedna stará ulička snů. Teď nesvítí měsíc, dokonce ani slunce, ale viděla jsem tu záři ve tvých očích a ty víš o čem je řeč…

z filmu Stir Of Echoes

CESTA
Kolik dní jsem ztratila? Jak se dostanu zpátky tam, kde jsem začala? Jsem před domem a snažím se najít cestu dovnitř, ale je zamčeno a rolety jsou stažené. A ztratila jsem klíč. Nepamatuji si, jak vypadají pokoje, ani kam jsem co dala. A jestli se odvážím vejít dovnitř, říkám si: Najdu vůbec někdy cestu ven? Když se vrátím na začátek, můžu na to jít jinak. Chci to probrat krok za krokem. Zkusím najít kratší způsob. A můžu to zkusit udělat líp…

z filmu „Důkaz“

Neustálé mluvení ještě nemusí znamenat komunikaci.
z filmu „Věčný svit neposkvrněné mysli“

KAŽDÝ DEN
Snaž se vidět, co ostatní nevidí. Snaž se vidět, co se ostatní rozhodli nevidět ze strachu, nezvyku a lenosti. Snaž se vidět svět každý den jinak.

z filmu „Patch Adams“

KDE BYDLÍ BŮH?
Dávej teď pozor co ti řeknu: „Kde bydlí Bůh“? zeptal se moudrý Rabi učených mužů, kteří byli jeho hosty.
„A co oni, co řekli, ti učenci?“
„Smáli se. Co je to za otázku? Celý svět je přece plný nádherných míst, sám si je stvořil, může si vybírat…“
„Ne“, řekl Rabi, „Bůh bydlí tam, kam ho člověk pustí.“
Všichni něco hledáme a všichni to dřív nebo později najdeme. Ne v cizím světě, ale doma ve svém srdci.

z filmu „Hanele“

KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ
I kdyby ti, kdo pohybují tebou, byli králové či mocní lidé, o své duši rozhoduješ sám.
Až staneš před Stvořitelem Bohem, nemůžeš říct: „Jiní mi přikázali, abych učinil to či ono nebo že na mravnost nebyla právě vhodná chvíle“. S tím neobstojíš…
Mocní ve světě říkají: „Podřiď se!“ Ježíš Kristus říká: „Rozhodni se…!“.

z filmu „Království nebeské“

Věci nemusí být exotické, aby byly krásné. Vždyť krása je všude kolem nás.
z filmu „Miluj mě, prosím“

JAK BÁSNÍCI NEZTRÁCEJÍ NADĚJI
A co je tady novýho? Teda kromě toho, že jsi vosiřel… Celkem nic… Jak to nic? Na záchodě máte nový prkýnko, vy si teda žijete!
Co břicho pane Čeng? V pořádku pane doktore, větry přicházejí… a zase odcházejí…
Zrzavá kočka na bruslích! … to bude pršet – čínský přísloví
Víš, co musí udělat osvícený nakladatel, když chce vydat knihu poezie? Vydá dvacet kuchařek a básník se vzdá honoráře.
Příběhy začínají a končí, lidé se scházejí a rozcházejí, někdo se narodí někdo umře a tak to jde pořád dokola. Naštěstí se občas najde důvod k životu…

z filmu „Jak básníci neztrácejí naději“

No hele, ty ale fakt nevypadáš dobře…
No ale…, ale já takhle vypadám normálně…
To, jak žijeme, je jedna věc a většinou se s tím nedá nic dělat. Ale neměli bychom ztratit kontakt mezi sebou…

z filmu: Příběhy obyčejného šílenství

Ale pamatujte, život není o počtu nadechnutí. Je o chvílích, co vám dech berou.
Někdy je opravdu těžký pro les vidět stromy. Jednu chvíli se člověk jakoby vznáší a příští stojí v dešti a kouká, jak se mu hroutí život…
Byl to sníh…
Vždyť říkám.
Říkal jsi déšť.
Prostě nějaký srážky!
Začněte každý den, jakoby nebyl všední.

z filmu „Hitch“

Příspěvek byl publikován v rubrice Citáty a přísloví, Pokladnice slov. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.