HISTORIE VZNIKU AUSTRALSKÉ KELPIE

obrázek

Původ slova kelpie

Kelpie začala psát svou historii v 19. století, kdy se dostala v sedmdesátých létech do Austrálie s přistěhovalci ze Skotska. Skotští farmáři často jezdili za prací právě do Austrálie a brávali si s sebou i své čtyřnohé pomocníky.

Zdroj: www.kelpiethelegend.com.au

Existují tři verze, kterak kelpie ke svému jménu přišla. Jedna mluví o feně jménem Kelpie, která vyhrála v roce 1872 v Austrálii první pořádaný „Sheel Dog Trial“. Jejím majitelem byl farmář Gleason. Ten ji získal výměnou za koně. Jednalo se o fenu z rutherfordské varianty dlouhosrsté kolie a říká se, že slovo Kelpie je prostě jen mazlivá přezdívka feny, která byla zakladatelkou plemene.

Další verzí je, že kelpie získala svůj název po jedné skotské nadpřirozené bytosti. Její zvyky jsou až nápadně podobné starým známým vodníkům.
Ve své původní podobě je kelpie tmavá obluda, napůl kůň a napůl býk s ostrými rohy. Stejně jako český hastrman se ráda mění v koně. Když už na sebe vezme lidskou podobu – dámy pozor – pak je to krásný mladý muž. Původ ovšem nezapře, pokud vodníkovi kape z šosu, pak neselhávající identifikací kelpieho jsou vlhké vlasy, plné vodních rostlin. V této podobě se rád dvoří mladým dívkám, výsledek svádění je stejný jako u barevných pentlí českých vodních mužů – paráda nebo sladké řečičky jsou předehrou k cestě do hlubin.
Nejoblíbenější kelpieho praktikou je ovšem popásání se na břehu řeky či jezera. Jako očividně opuštěný a na první pohled báječný kůň číhá na kolemjdoucí. Pokud některého z nich napadne hříšná myšlenka si zvíře bez majitele přivlastnit a koně si osedlá, potom kelpie tryskem vyrazí k vodě. Vrhne se do ní – a pokud má člověk štěstí, jenom ho důkladně vymáchá.
Jiné historky ovšem připomínají, že kelpie si, na rozdíl od hastrmanů, ráda smlsne na mase svých utopených obětí.
Stručně řečeno: Kelpie je skotský výraz pro zlomyslného vodního ducha, který se vyskytuje u brodů v koňské podobě, která umí měnit svůj zjev. Jiní tvrdí, že kelpie v galštině znamená „divoké hříbě“ nebo „duch vody“.

obrázek

Jeden ze standardních příběhů můžete slyšet v písni Kelpie legendárních Jethro Tull z trojalba 20 Years Of Jethro Tull(1988).
A kelpie, kterou můžete potkat i v ČR je australský ovčácký pes – Australská kelpie. Co má ovšem společného s vodním démonem, to tedy nevím, protože kelpie není zlomyslná ani extremně vodomilná. Snad jen ten kůň je jí blízký díky svým pracovním povinnostem…

obrázek

obrázek

Jak vznikla

Stejně jako existují spory o vzniku jejího jména, existuje i více variant o jejím vzniku. Jedni říkají, že pochází z krátkosrsté kolie přivezené do Austrálie prvními skotskými přistěhovalci.
Jiní tvrdí, že pochází z dlouhosrsté rutherfordské varianty kolie zkřížením s australskými krátkosrstými psy a jiná verze tvrdí, že kelpie je kříženec dinga a skotské kolie. Jenže v jiných pramenech je uvedeno, že rutherfordská varianta kolie je již skotská kolie křížená s divokým dingem. :-)
Dnešní podoba kelpie ukazuje, že by plemeno mohlo pocházet z kříženců, v nichž se spojila ovčácká povaha kolie s fyzickými schopnostmi dinga s těžší hlavou a širším hrudníkem.
Rozhodně je možné tvrdit, že základ pro chov kelpie dali Rutherfordovi psi. Fena známá pod pojmenováním Gleason-Kelpie je považována za „start“ kelpií. Byla zkřížena dvakrát s černým psem jménem Moss a poté ještě s černým psem s pálením jménem Cäsar. Cäsar byl psem přivezeným do Austrálie ze Skotska.
Plemeno získalo oblibu u australských farmářů jako šikovný pastevecký pes, s vysokými schopnostmi k výcviku. Vznikla dřív, než známá border collie.

obrázek

Rozšíření v 19. a 20. století

V polovině 19. století se farmáři ve Skotsku rozhodli zkusit štěstí v Austrálii a při cestě tam si s sebou vzali své ovčácké psy, zejména různé kombinace rutherdorfordské dlouhosrsté kolie. Ale australské rozlehlé pláně, horko a mnohopočetná stáda ovcí dávala těmto koliím zabrat. Proto bylo nutné vyšlechtit nové, odolnější a výkonnější plemeno. Ke křížení se využívalo psů z různých oblastí, které si přistěhovalci přivezli s sebou. Ale žádný z těchto kříženců nebyl vhodný pro extrémní klimatické podmínky v Austrálii a neměli potřebnou vytrvalost při pasení obrovských stád na velké vzdálenosti. Farmáři tedy začali hledat psy, kteří by byli schopni splňovat velmi náročné požadavky.

Název plemene však přesně určuje místo, odkud přišli do Austrálie jeho předci. Australská kelpie je dnes vzhledově mnohem bližší původní skotské pracovní kolii, než dnešní výstavní jedinci, které pod tímto názvem známe z výstavních kruhů.

obrázek

Základem chovu byli skotští ovčáčtí psi zvaní KALLADE nebo WORKING COLLIE v barvě černé a černé s pálením, které do Austrálie dovezl pan Georg Robertson (někdy prameny uvádějí jméno Rutherford). Okolo roku 1843 založil farmu ve stanici Warrouk v Západní Virginii a začal se věnovat chovu ovcí, dobytka a samozřejmě i pracovních psů. Začátkem sedmdesátých let minulého století pracoval nedaleko Robertsonova statku muž jménem Jack Gleeson, který velice obdivoval psy pracující u stád. Obzvláště se mu líbila jedna fenka, která byla přímým potomkem dovezených psů ze Skotska. Farmář ji daroval svému synovci, ale Gleeson se nevzdal a získal fenu výměnou za koně. Pojmenoval ji KELPIE.

obrázek

Cestou se zastavil u Marka Tullyho, který mu daroval černou kolii – psa jménem MOSS. První štěňata po rodičích KELPIE a MOSS se narodila okolo roku 1873 a záhy se uskutečnil další vrh. Přibližně ve stejné době byly do Austrálie dovezeny dvě černé kolie s pálením JENNY a BRUTUS pana Gilberta S. Eliota. JENNY a BRUTUS se během cesty spářili a po příjezdu se jim narodila štěňata. Jedním z nich byl pes CAESAR, který se v roce 1875 stal otcem třetího vrhu fenky KELPIE. Z tohoto spojení se narodila KELPIE II., jejímž majitelem se stal C.T. W. King, a proto se občas nazývá „King´s Kelpie“. KELPIE II. byla, stejně jako její matka, vynikajícím pracovním psem a své kvality potvrdila na 1. Australské soutěži ovčáckých psů, kde zvítězila. KELPIE II. byla nakryta psem MOSS a jejich potomstvu se začalo říkat „Kelpie´s pups“, což se později zkrátilo na KELPIE. Postupně došlo k přimíchání krve ovčáckých psů z různých oblastí (vesměs zvířat tmavě zbarvených s pálením).
Dalším, přímo legendárním psem, byl pes Coil, který získal v roce 1898 při pracovní zkoušce v Sydney maximální počet bodů. Vynikající výkon zopakoval tento pes také v následující den i se zlomenou nohou a navíc v rekordním čase!
Jedinci z oblasti Sydney pálení často postrádali a předpokládá se, že právě tito psi se stali předky dnešní show větve. Jednotný název KELPIE však přes některé rozdíly zůstal. Oficiálně bylo plemeno uznáno v roce 1870.

obrázek

Po roce 1870 se plemeno proslavilo vítězstvím na soutěžích ovčáckých psů v ovládání stád. Bylo stále slavnější a rozšířilo se po celém kontinentě. Říká se, že jedna kelpie odvede u stáda práci deseti mužů. Jestli nějaké ovčácké plemeno má zajištěnou budoucnost, pak je to kelpie. Nic zřejmě tyto psy nikdy nenahradí.
Práci ovčáckého psa se kelpie věnuje doslova posedle. Dokáže za jediný den naběhat až padesát kilometrů, kličkuje při tom sem a tam a řídí přesuny obrovských stád. Kelpie pracuje tak horlivě, že když se ovce semknou k sobě, přebíhá jim po hřbetech.
Jsou to psi energičtí, neúnavní, rychlí a inteligentní workoholici. Charakteristikou kelpie je soustředěný pohled a štěkání ve vysokých tóninách, které činí ze psa vynikajícího pomocníka při pasení mnohpočetných stád ovcí nebo dobytka.

Současnost

V současné době má kelpie dvě od sebe odlišné linie – pracovní a výstavní.

Pracovní kelpie (tzv. working kelpie) je původní a byla chována výhradně pro své pastevecké schopnosti.
Tyto kelpie mívají pálení okolo očí, na nose, lících, na spodní straně krku a hrudi, na nohách z vnitřní strany stehen a na spodní straně ocasu. Jejich srst je kratší a hlava má odlišný tvar. Kelpie, které závodily byly většinou s pálením, což ukazuje, že tito psi mají speciální gen pro práci.

Výstavní kelpie (tzv.show kelpie) jsou šlechtěné především na exteriér, mohou být s pálením, ale většinou bývají jednobarevné a mají mohutnější tělo s kratšími nohami.

V zemi původu pečlivě rozlišují výstavní a pracovní linie. Výstavní kelpie jsou tam registrovány Kennel klubem, pracovní kelpie se zapisují do registru Working kelpien Council of Australien. V ČR se kelpie nerozlišuje na pracovní a výstavní, všechny mají v průkazu původu zapsán název: australská kelpie. Několik jedinců je vedeno v tzv. registru – tzn., že nejsou známi všichni předci nebo FCI neuznalo některé předky a tito jedinci nemohou získat mezinárodní šampionát. Kelpie v registru (v ČR) se mohou zúčastňovat výstav i soutěží, ale protože není přesně známý původ jedinců, se zařazováním do chovu musíme být opatrní.

obrázek

Kelpie v Austrálii

Jedním z nejznámějších chovatelů kelpií v Austrálii je TIM AUSTIN. Jeho chovatelská stanice Elfinvale od roku 1956 odchovala několik tisíc kelpií převážně červené barvy bez pálení a mnoho jich prodala do zámoří.
Dvě hlavní krevní linie použité při zakládání chovu byly od chovatelů výstavních kelpií, kteří chovali čokoládově hnědé kelpie. Tyto dvě krevní linie byly z chovatelských stanic Wilton Vale a Hiawatha.
První chovaná fena v Elfinvale byla Hiawatha True Lassie. První chovný pes byl Wilton Vale Timothy. Po šesti letech přidal pracovní kelpie, aby upevnil pracovní schopnosti a koncentraci. První dvě pracovní linie nazval Rockybar a Karrawarra. Karrawarra Bronze byl silný, energický, pracovní typ, který ve velkém množství používá oči. Jeho neohrožený temperament, statečnost a obratnost byly přenášeny na jeho potomky a byl nejlepším psem šedesátých let.

Kelpie v Čechách

Kronika chovu kelpie v České republice

Komentáře nejsou povoleny.